Etnografický region Lašsko

Zeměpisné vymezení:
Krajina v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se v povodí řeky Ostravice (po obou březích), Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice. Z hlediska územního jde o nepříliš rozsáhlá území v okolí měst Kopřivnice, Štramberku, Příboru, Nového a Starého Jičína. Odtud vede hranice k Frenštátu, Frýdlantu nad Ostravici a Frýdku-Místku. Od Příboru pak přes Starou Ves nad Ondřejnicí až k branám Ostravy. Lašsko není jednolitou oblastí. Podle krajinného rázu, podle kroje, některých druhů tanců, ale především co do tanečního stylu a charakteru tanečních kroků se dělí na několik podoblastí.


Historicko-národopisné vymezení:
Etymologicky nelze název Lašska blíže určit, než že je odvozen ze jména severomoravského kmene Lachů, někdy označovaného též jménem Moravci. Geografickým centrem vlastního Lašska jsou Hukvaldy - rodiště Leoše Janáčka, skladatele a sběratele dokladů o lidovém tanci, zpěvu a o lidových hudcích. Politickým středem kraje, sídlem okresu, zaujímajícího plochu téměř celého Lašska, je Frýdek -Místek.


Lidová architektura:
Nejstarší památky lidové lašské kultury jsou většinou ze dřeva, neboť celý lašský kraj dřevem přímo oplýval. Na Lašsku se tedy stavěly celé vesnice i s kostelem ze dřeva. Snad jen fojtství se svými dvojitými barokními střechami a bílými zdmi odráželo se od šedivé záplavy dřevěných chalup. Největší rozkvět tohoto dřevěného stavitelství můžeme pozorovat v 18. století. Součástí "dřevěného věku" na Lašsku zůstává pro kraj typický tkalcovský stav (v lašském nářečí zvaný "vařtat"), kolovrat, pastýřova píšťala, dřevěná čutora, domácí váhy,... Rozšířeno bylo též včelaření v krásných starobylých úlech.


Lidový oděv a kroj:
Původní lašský kroj nebyl svérázný. Snad i proto je často zaměňován za kroj valašský, což však je velký etnografický omyl. Ženský kroj podobal se spíše Těšínskému. Jeho hlavní součástí byla kordulka hojně zdobená. Mužský kroj byl odvozen z valašského s župicí, t.j. dlouhým nazelenalým kabátem s dlouhými šosy a oblými knoflíky. Vcelku lze shrnout, že Lach vlastní původní kroj nevytvořil a že zůstal v tomto rysu, jako i v mnoha jiných, na přechodu mezi nacionem českým a polským, nebo i valašským a slovenským, což konečně vyplývá z geografické polohy Lašska.

Lidová píseň a muziky:
Lašsko se vyznačuje velkým bohatstvím lidových písní a tanců a neobyčejnou tanečností a hudebností. Lašská taneční píseň, charakteristická svou zádumčivostí, melodickou krásou a bohatostí tvoří podstatnou část hudebního folkloru Moravy. I když z vnějšku hudební život Lašska byl pozadu za hudebním vzestupem ostatních moravských měst, v duchovním životě lidu hrála hudba závažnou úlohu. Lašsko je považováno za kraj nejkrásnějšího zpěvu kostelního, kraje bohatého na písňové legendy a koledy. Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od 2. poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových hudců.

Lašsko bylo krajem cimbalistů. Proto zhusta hrávaly k tanci cimbálové muziky (s malým cimbálem), nebo pouze muziky hudecké. Při domácích tancovačkách se hrávalo i na harmoniku.


Lidové tance:
Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od druhé poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových muzik. K charakteristickým tancům patří:

Starodávný (jinak též "valašský" nebo "zachodzeny") - nejrozšířenější tanec Lašska polonézového (třídobého) rázu.

Zvrtek - dynamický dvoudobý točivý tanec předčardášového typu

Čardáš (zvaný též "kysucký čardáš") - v některých případech tančí jen ženy společně v kole jako tzv. "babsky".

Skok (zvaný též "Ondrášův skok" nebo "hajduch") - sólový chlapecký tanec severních Beskyd s ostrým, výrazným rytmem.

Tance figurální - tance mladšího původu, tančící se pouze na jediný taneční nápěv či píseň (čeladensky, zbujan, kalamajka, pilky, vojtek, dymak, kohut, hulan, mazur, šotyšky, šatečkovy, ruska polka, požehnany...)



Literatura:
Národopisné regiony Čech a Moravy

Texty:
Zuzana Gregorovičová
Zbyněk Žůrek

Fotografie:
Petr Dvořáček
Karel Šmirous
Zbyněk Žůrek

Hudební ukázky:
poskytlo Vydavatelství Gnosis
Vydavatelství Písnička

Videoukázky:
František Synek
Zbyněk Žůrek

Vydáno ve spolupráci s občanským sdružením Folklorum.
Provozovatel serveru www.FolklorWeb.cz

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.FolklorWeb.cz

Typ záznamu: Etnografický region
AKTUALIZACE: uživatel č. 372 org. 24, 24.02.2005 v 14:41 hodin

Menu

Kontakt

KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
MUZEUM PERNÍKU
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic

(+420) 466 612 474
(+420) 602 413 134

info@pardub.cz