PŘIPRAVUJEME: Přelet pivních píp (28.05.2022 v 10:00 hodin)

Poutní areál Hora Kalvarie s kostelem Povýšení sv. Kříže [ Poutní místo ]

Historie a popis poutního místa: jižně od Jaroměřic (připomínaných již 1075) vypíná se strmý kopec opředený lidovou pověstí o zlém duchu Kadrmanovi. V roce 1664 byl zde postaven kříž, u kterého se konaly pobožnosti. Kolem roku 1680 byla na témže místě postavena, majitelem jaroměřického panství Františkem Juliem Šubířem, rytířem z Chobině, jako poděkování za odvrácení morové nákazy a byl zasvěcen ochráncům proti moru: sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii.

Zakladatelem dnešní "Hory Kalvarie" byl syn Šubířův František Michal Šubíř (1680 - 1738), který na poděkování za záchranu života při porodu své mladé ženy Johanky, chtěl rozšířit stávající kostel. Na doporučení františkánského poutníka ze Svaté země P. Jeronýma Veitha z Moravské Třebové, který na jaroměřickém kopci shledával určitou podobu s jerusalémskou Golgotou, byl vybudován na místě původního, krásný barokní kostel titulu Povýšení Svatého Kříže a v den svátku 14. září 1713 vysvěcen.

Jeho ústředním bodem je hlavní oltář s obrazem Vykupitele (Salvátora) posvěcený v Římě v kostele "ad Sancta Sanctorum" (Svatyně Svatých) kde visí originál.
Postupně byly vybudovány další sakrální objekty s mnoha biblickými upomínkami na Kristovu mučednickou smrt. Do poutního areálu obehnaného vysokou zdí se vchází branou, umístěnou mezi dvěma věžemi, nad ní je výjev, kterým Pilát ukazuje lidu ztýraného Krista - Ejhle člověk (Ecce Homo).
Pozoruhodná je křížová cesta, jejíž začátek je v Jaroměřicích u kostela Všech Svatých (14. století) v kapli umístěnou do západního rohu ohrazení, s křížem a nástroji Kristova umučení, tzv. Pilátův dům. Trasa pokračuje po svahu kalvárského kopce (modrá značka) kolem sedmi zastavení (IX) u kostela (X, XI). V kostele je to zvláštnost proti běžné křížové cestě se XIV zastaveními; byla pro ni i jiná pobožnost.
Mimo ohrazený poutní areál vybudoval zakladatel v blízkosti druhou stavbu v půdorysném tvaru ondřejovského kříže: dvě ramena (k Jaroměricím) tvoří farní budovu, ve třetím křídle je Loretánská kaple.
V duchu barokní pobožnosti byly pro Kalvárii získány ostatky sv. Feliciana (1735) mučedníka z doby prvních křesťanů z katakomb a založeno Arcibratrstvo Nejsvětějšího Vykupitele (účel duchovní a sociální). Obdobný spolek - kromě Říma - byl ještě v Krakově. Býval zde i sbor choralistů (hudba, služba v kostele aj.).
Poutní tradice je značná - dá se doložit až 140 míst odkud skupiny poutníků přicházely, nebo později přijížděly; značný počet byl i německých poutníků. Josefinským zákazem poutí tyto na čas ochably (kostel zůstal zachován), ale neustaly a pokračují dodnes. Hora Kalvaria vstoupila i do literatury historickým románem Svítání od jaroměřického spisovatele Dr. Frant. Odvalila (1927).
Poutníku, který žiješ na přelomu tisíciletí, obklopený technickými vymoženostmi, pokus se jednou přijít na poutní místo "per pedes" jako v dobách apoštolských s cílem spolehlivého nalezení hlubiny všech ctností na místech k tomu určených.

Poutě: v neděli na slavnost Seslání Ducha Svatého a v neděli blíže k svátku Povýšení Svatého Kříže (14. září).

Mše sv. o poutích: 8.30 - 10.30 a 14.00 hodin

Celoročně je mše sv. každou sobotu o 16.00 hodině.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ado.cz/poutni/
Typ záznamu: Poutní místo
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.01.2005 v 09:35 hodin