Společná dopravní politika [ Evropská unie ]

Společná dopravní politika
Společná dopravní politika (SDP) patří k historicky nejstarším společným politikám EHS/ES/EU. K jejímu razantnějšímu rozvoji však dochází teprve v druhé polovině 80. let, což mimo jiné úzce souvisí s procesem vytváření jednotného vnitřního trhu.

Volný pohyb osob a volný pohyb zboží jsou dvě ze čtyř základních charakteristik vnitřního trhu. K plné realizaci pozitivních efektů vyplývajících z volného pohybu osob a zboží je však zapotřebí i efektivně fungujícího dopravního systému. Takového systému, který disponuje dostatečným množstvím kvalitních dopravních sítí (železničních, silničních a vodních) a infrastruktury (letiště, přístavy) a zároveň systému, v jehož rámci neexistují bariéry pro podnikatelské subjekty z jednotlivých členských států Evropské unie.

Mezi tři základní priority SDP při vytváření efektivního dopravního systému v letech 2000-2004 proto patří následující:

1. Zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti.
K naplnění tohoto cíle by měla pomoci především další liberalizace v oblasti dopravního trhu, zvláště v železniční dopravě, přístavních službách a civilním letectví.

Druhým základním nástrojem pro zlepšení efektivity a konkurenceschopnosti je vybudování integrovaného systému dopravních sítí v rámci celé Evropské unie. Do této oblasti spadá, na základě rozhodnutí cardiffského summitu v květnu 1998, celkem 14 již realizovaných projektů tzv. transevropských sítí (TEN - Trans-European Networks), které jsou financovány Evropskou unií:
-Vysokorychlostní železnice/kombinovaná doprava sever-jih
-Vysokorychlostní železnice Paříž-Brusel-Kolín-Amsterodam-Londýn
-Vysokorychlostní železnice jih
-Vysokorychlostní železnice Paříž-východní Francie-jižní Německo
-Klasická železnice/kombinovaná doprava Benelux-Německo
-Vysokorychlostní železnice/kombinovaná doprava (Lyon-Turín, Turín-Milán-Benátky-Terst)
-Rozvoj dálniční sítě v Řecku
-Multimodální koridor Portugalsko-Španělsko-střední Evropa
-Klasická železnice Cork-Dublin-Belfast-Larne-Stranraer
-Milánské letiště Malpensa
-Pevné železniční a silniční spojení mezi Dánskem a Švédskem
-Severský trojúhelník
-Navazující silniční propojení Irsko-Velká Británie-Benelux
-Vysokorychlostní železnice/kombinovaná doprava sever-jih na západním pobřeží Velké Británie
Jak je ze 14 projektů transevropských sítí patrné, Evropská unie přikládá značný význam rozvoji železniční dopravy, a to jak osobní, tak nákladní (kombinovaná doprava). K tomuto kroku ji vede zjištění, že narůstající potřebu přepravních kapacit, bez výrazných ekologických škod, lze zajistit pouze přesunem dopravy na železnici a nikoliv budováním dalších silničních sítí.

Obecně lze říci, že Evropská unie od budování transevropských sítí očekává hlavně:
-vytvoření odolnější a konkurenceschopnější ekonomiky se schopností lépe vytvářet nová pracovní místa,
-zajištění větší osobní bezpečnosti, omezení dopravních zácp a znečištění,
-širší nabídku cestujícím a nákladní přepravě pokud jde o druh dopravy a tím rovněž o možnost rychlejší přepravy či doručení,
-zdokonalení ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů bez toho, aby nákladem této ochrany se stal ekonomický růst,
-vytvoření lepšího spojení mezi regiony, které leží na okraji a v centru Evropské unie,
-včetně spojení s asociovanými zeměmi střední a východní Evropy, jež se ucházejí o členství v Evropské unii.
Evropská komise předpokládá, že celkové náklady na budování transevropských sítí dosáhnou v letech 1998-2010 skoro 400 mld. euro. V nákladech je zahrnuta například obnova nebo výstavba 70 000 km železničních tratí, z toho 22 000 km tratí vysokorychlostních, vybudování přibližně 7 000 km silnic a dálnic v okrajových regionech Evropské unie a s tím spojených terminálů pro kombinovanou dopravu, či rekonstrukce celkem 267 letišť a vnitrozemských vodních dopravních sítí.

2.Zdokonalení kvality
Zajištění bezpečnosti dopravy a cestování je jednou z hlavních priorit SDP. Proto bude i nadále docházet ke stanovování takových podmínek a kritérií pro přepravce, například v oblasti civilního letectví, aby maximální bezpečnost pro cestující byla zajištěna.

Významnou prioritou SPD v této oblasti je ochrana životního prostředí. Při velmi hustém osídlení, s výjimkou okrajových oblastí Evropské unie, již není možné nadále vytvářet husté sítě dálnic. Ty v minulosti mnohdy nevratně narušily charakter krajiny a zároveň přispěly k produkci velkého množství škodlivých emisí. SDP proto v budoucnosti zdůrazní přednostní rozvoj ekologičtějších druhů dopravy, například železniční a vnitrozemské vodní dopravy.

3.Zlepšení a vytvoření vnějších vazeb
V souvislosti s rozšířením Evropské unie směrem na Východ je nutno myslet na budoucí propojení stávajících dopravních sítí Evropské unie s dopravními sítěmi, které v zemích střední a východní Evropy již existují, nebo se budují. Konečným cílem jsou celoevropské dopravní koridory.

Evropská unie v současnosti finančně napomáhá asociovaným zemím střední a východní Evropy v budování dopravních sítí a infrastruktury (například prostřednictvím programu ISPA), přičemž lze očekávat výrazné zvýšení této finanční pomoci po vstupu jednotlivých zemí do Evropské unie.

V rámci SDP však důležitou úlohu sehrávají i nové vědeckotechnické poznatky a jejich uplatňování v praxi. Hlavní vědeckovýzkumné programy, které jsou zasazeny do pravidelných programů rozvoje vědy a výzkumu EU, jsou zaměřeny především na uplatnění nových digitálních technologií, jež v silniční, železniční, letecké a vodní dopravě zajistí větší bezpečnost či zlepší ovzduší. Další výzkum se soustředí na vývoj nových materiálů, energetických úspor nebo elektricky poháněných vozidel. Jen v letech 1994 až 1998 vydala Evropská unie na oblast vědy a výzkumu v dopravě částku 900 ECU. V následujícím období Evropská komise počítá s dalším navýšením této položky.

Celkově lze říci, že význam SDP v průběhu 90. let výrazně narostl, i když propracovanost systému SDP prozatím nelze srovnávat se společnou zemědělskou či obchodní politikou.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.euroskop.cz