LAŠTOVKA Tomáš [ Osobnost ]
Tomáš Laštovka
Katolický kněz, kazatel, spisovatel,
narozen 6.3.1688 v Hlučíně,
zemřel r.1747 v Uherském Hradišti
Po teologických studiích působil na několika místech, od 1720 jako farář v Radikově a od 1726 jako farář a děkan s titulem notář apoštolské stolice v Uherském Hradišti, kde také zemřel a je pohřben.
Až po jeho smrti vyšlo 1748 v Trnavě tiskem jediné jeho původní české dílo Čtvrtý článek víry katolické. "Trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován, umřel i pohřben jest", jež bylo nesprávně považováno za překlad díla belgického jezuity Wiliama Stanyhursta ( 1601-63). Že nejde o překlad, zjistil J.Vašica, nicméně ani jeho zjištěním není vysvětleno, proč je Stanyhurstovo jméno uvedeno na titulním listu trnavského tisku. Jde o dvanáctidílný cyklus kázání, každý o sedmi kázáních na všechny čtvrtky v postní době. Jeho sloh vyniká typickými barokními znaky, v lecčems připomínajícími Bilovského, např. ve sklonu k satiře, ve smyslu pro detail, v užívání triviálních výrazů. Kulturní historik tu nalezne také mnoho k charakteristice doby.
Vyniká tu Laštovkův důraz na rovnost všech lidí před Bohem, žehrá na pány, že pro svůj hmotný prospěch trpí, aby "privilegovaní lotři kradli a obírali lidi, vedli vojny a mordovali nevinný lid. Stěžuje si na úpadek křesťanského řádu, na porušování právního cítění" místo něhož se rozmáhá neprávo, které připouští úplatky na soudech, lichvu, souboje ... Tady už Laštovka promlouvá jako právník a J.Vašica připisuje Laštovkovi také autorství latinského právnického spisu De iure et iustitia z r. 1713, což Vašica sám ničím nezdůvodňuje a není ničím dosud doloženo. Spis však svým obsahem i formou patří mezi přední díla českého baroka.
Laštovka si byl vědom, že jeho poslání je mezi chudými, kteří představovali hlavní část jeho posluchačstva, a tak špatné sociální postavení venkovského lidu v 1. polovině 18. století se odráží také v jeho kázáních. Laštovkův Čtvrtý článek se tak stává plastickým obrazem bídy venkovského poddaného lidu i povýšenosti a zpupnosti vrchnosti ze zámků, jak je tento obraz znám z tvorby lid. či pololid. a tím více je pozoruhodný v oficiální literatuře.
Katolický kněz, kazatel, spisovatel,
narozen 6.3.1688 v Hlučíně,
zemřel r.1747 v Uherském Hradišti
Po teologických studiích působil na několika místech, od 1720 jako farář v Radikově a od 1726 jako farář a děkan s titulem notář apoštolské stolice v Uherském Hradišti, kde také zemřel a je pohřben.
Až po jeho smrti vyšlo 1748 v Trnavě tiskem jediné jeho původní české dílo Čtvrtý článek víry katolické. "Trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován, umřel i pohřben jest", jež bylo nesprávně považováno za překlad díla belgického jezuity Wiliama Stanyhursta ( 1601-63). Že nejde o překlad, zjistil J.Vašica, nicméně ani jeho zjištěním není vysvětleno, proč je Stanyhurstovo jméno uvedeno na titulním listu trnavského tisku. Jde o dvanáctidílný cyklus kázání, každý o sedmi kázáních na všechny čtvrtky v postní době. Jeho sloh vyniká typickými barokními znaky, v lecčems připomínajícími Bilovského, např. ve sklonu k satiře, ve smyslu pro detail, v užívání triviálních výrazů. Kulturní historik tu nalezne také mnoho k charakteristice doby.
Vyniká tu Laštovkův důraz na rovnost všech lidí před Bohem, žehrá na pány, že pro svůj hmotný prospěch trpí, aby "privilegovaní lotři kradli a obírali lidi, vedli vojny a mordovali nevinný lid. Stěžuje si na úpadek křesťanského řádu, na porušování právního cítění" místo něhož se rozmáhá neprávo, které připouští úplatky na soudech, lichvu, souboje ... Tady už Laštovka promlouvá jako právník a J.Vašica připisuje Laštovkovi také autorství latinského právnického spisu De iure et iustitia z r. 1713, což Vašica sám ničím nezdůvodňuje a není ničím dosud doloženo. Spis však svým obsahem i formou patří mezi přední díla českého baroka.
Laštovka si byl vědom, že jeho poslání je mezi chudými, kteří představovali hlavní část jeho posluchačstva, a tak špatné sociální postavení venkovského lidu v 1. polovině 18. století se odráží také v jeho kázáních. Laštovkův Čtvrtý článek se tak stává plastickým obrazem bídy venkovského poddaného lidu i povýšenosti a zpupnosti vrchnosti ze zámků, jak je tento obraz znám z tvorby lid. či pololid. a tím více je pozoruhodný v oficiální literatuře.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Hlučín
- Správní obvod 2: Hlučín
- Správní obvod 3: Hlučín
- Území NUTS 4: Okres Opava
- Území NUTS 3: Moravskoslezský kraj
- Území NUTS 2: Moravsko-Slezsko
- Turistická oblast: 41 Opavské Slezsko
- Turistický region: Severní Morava a Slezsko
DALŠÍ INFORMACE: http://www.hlucin.cz
Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 08.05.2003 v 08:58 hodin