MUCHA Alfons Maria [ Osobnost ]

Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při tvarování estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako zápolící a poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži, dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres vzhledem k jeho nekonvenčnímu stylu, Bernhardt jej zbožňovala a u pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí. ´Muchův styl´ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardt a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky a nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20-ti obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej.


Životopis v datech:

1860 Narozen 24. července v Ivančicích na jižní Moravě.
1879 Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací.

1883 Pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni.

1885 Zahajuje studium na mnichovské Akademii umění, podporován hrabětem Khuen-Belassim.

1887 Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.

1892 Pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose.

1894 Navrhuje svůj první plakát objednaný Sarah Bernhardt, v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Tento úspěch byl důvodem k uzavření smlouvy na 6 let s "božskou Sarah".

1896 Je vytištěno Muchovo první dekorativní panó Čtyři roční doby.

1897 Únor: první samostatná výstava v galerii Bodiniére v Paříži, vystavováno 107 prací, následováno v květnu výstavou v Salon des Cent's s 448 díly. Výbor z této výstavy byl k vidění také v Topičově salonu v Praze.

1899 Přijímá pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900.

1900 Zahajuje práci na návrhu výzdoby Fouquetova klenotnictví, jednoho z vynikajících secesních interiérů.

1902 Vychází Documents décoratifs, příručka pro umělce.

1905 Vychází jeho Figures décoratives.

1906 Mucha odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a současně maluje řadu portrétů.

1910 Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji.

1911 Dokončuje výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu, jako poslední velké umělecké dílo secesního stylu v Praze.

1918 Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklý Československý stát.

1921 Úspěšná výstava Muchových prací v Brooklynském muzeu, New York.

1928 Kompletní cyklus Slovanská epopej je oficiálně předán českému lidu a městu Praze.

1931 Navrhuje barevné okno pro pražskou katedrálu sv. Víta.

1939 Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními Gestapem zatčenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat
a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.mucha.cz
Typ záznamu: Osobnost
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 56, 12.10.2004 v 09:18 hodin