Vymezení a charakteristika oblasti

Lázně Teplice nad Bečvou leží v hlubokém údolí řeky Bečvy v místech, kde prolomila kru devonských vápenců ve východní části táhlého hřebenu Maleníku. Lázně i blízké okolí, popisované v tomto průvodci, leží na území Moravské brány (Porta Moraviae), tektonicky podmíněné sníženiny. Její plochý reliéf přechází zcela plynule do Hornomoravského úvalu na jihozápadě a Ostravské pánve na severovýchodě. Severní části lemují Oderské vrchy (Česká vysočina), na jihu kra Maleníku a Pobeskydská pahorkatina (Karpaty). Moravskou branou probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Nejnižší místo označuje betonová plastika na odpočívadle mezinárodní silnice E 7. Jejím autorem je M. Slezák a na bronzové desce jsou verše J. Skácela.
Táhlé chlumy tvořící malebné panorama města Hranic jsou tvořeny devonskými vápenci, kulmskými drobami a částečně mladotřetihorními horninami. Devonské a kulmské útvary byly rozlámány a zprohýbány při horotvorných pohybech, které způsobily vyvrásnění karpatských horských pásem. Posledními projevy těchto horotvorných pohybů jsou výrony kysličníku uhličitého a prameny bohatě proplyněných termálních vod v údolí řeky Bečvy, které svými léčivými účinky položily základ jedněch z nejstarších lázní na Moravě. V devonských vápencích v okolí lázní najdeme krasové jevy - Zbrašovské aragonitové jeskyně, Hranickou propast s dosud zjištěnou hloubkou 329,5 metrů, závrty a škrapy. Nejvyšším místem popisované oblasti je vrch Juračka (589 m) mezi Uhřínovem a Podhořím 7 km sv. od Lipníku nad Bečvou, další významné body jsou Maleník (479 m), kóta 569 m jižně od Potštátu, Krásnice u Helfštýna (464 m) a další.
Nejvýznamnějším tokem oblasti je řeka Bečva, vznikající soutokem Vsetínské a Rožnovské Bečvy u Valašského Meziříčí, protékající Teplicemi, Hranicemi a Lipníkem a u Troubek se vlévající do Moravy. K největším pravostranným přítokům patří Ludina, Velička, Drahotušský potok, Žabník, Jezernice a Loučky, levostranným pak Hlubocký potok, Nihlovský potok, Opatovický potok a Krkavec. Největší rybníky najdeme u Hustopečí nad Bečvou (Záviš a Krivoš), další jezera vznikla zaplavením ploch po těžbě písku u Milotic nad Bečvou a u Hranic. Okolí Teplic bylo osídleno již v pravěku. Poblíž Hranic, pod Velkou Kobylankou, bývalo tábořiště pravěkých lovců mamutů ve starší době kamenné. Další archeologické nálezy dokládají pobyt pravěkých lidí neolitu. Moravská brána byla od pradávna cestou, kudy procházela významná spojnice mezi Moravou a Slezskem. Po zdejší jantarové stezce jezdily nejen kupecké povozy, ale táhly tudy i armády na vojenských taženích. Brzy tu vznikly i první osady, které těžily z poměrně čilého ruchu; některé z nich získaly i městská práva - vznik Hranic se podle tradice klade do r. 1169 (městem od r. 1276), Lipník nad Bečvou se prvně připomíná v r. 1238 (městem od r. 1260), Potštát v r. 1322 (městem od poloviny 14. století), Hustopeče nad Bečvou r. 1349 (městečkem od konce 14. století), Drahotuše byly již v polovině 14. století městečkem apod. Na ochranu zdejších cest a zboží vyrostly i hrady - Helřstýn (konec 13. století), Drahotuš (polovina 13. století), Puchart (14. století), Svrčov (konec I4. století), tvrz v Hranicích (14. století). Dnešní Lázně Teplice nad Bečvou se poprvé připomínají v r. 1329 (Zbrašov), již v 16. století tu existovaly lázně, jedny z nejstarších na Moravě, které podrobně popsal zemský lékař Tomáš Jordán z Klauzenburku. Za husitských válek bylo významnou baštou husitů město Hranice. Oblast trpěla v pozdějších válečných událostech, zejména za války třicetileté i během konfliktu rakousko-pruského. Rozvoji řemeslné výroby, od 19. století průmyslu, přispělo vybudování císařské silnice a v polovině 19. století i železnice.
Románské umění v oblasti žádné stopy nezanechalo, o to silnější je zastoupení gotiky. V jádru gotické jsou kostely v Lipníku nad Bečvou, Podhoří, Hranicích (Kostelíček) a Hustopečích nad Bečvou, cenná je pozdně gotická synagoga v Lipníku. V Hranicích a Lipníku se dochovaly zbytky gotických městských hradeb, gotické je jádro hranické radnice, hradu Helfštýna i zříceniny hradu Drahotuš. Renesance se připomíná zámky v Hranicích a Lipníku, přestavbou hradu Helfštýna, zámkem v Hustopečích, zvonicí v Lipníku, zámkem a hodinovou věží v Potštátě, a řadou měšťanských domů v Lipníku a Hranicích. Barokní jsou kostely v Hranicích (farní), piaristická kolej s kostelem v Lipníku, kostely v Týně nad Bečvou, Potštátě (hřbitovní), kaple v Teplicích nad Bečvou a další. Klasicismus a empír je zastoupen kostelem v Paršovicích a přestavbami zámků v Lipníku a Potštátě. Romantická historizující architektura se hlásí zámečkem Kunzov, Kunzovým palácem a synagogou v Hranicích i přestavbou hranické radnice.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

AKTUALIZACE: Petr Svoboda (Infomorava.cz) org. 56, 19.08.2003 v 14:59 hodin