PŘIPRAVUJEME: Velikonoce v Perníkové chaloupce (30.03.2024 v 11:00 hodin)

Kovářovan vydal čtrnáctou ročenku

V pořadí již čtrnáctou ročenku vydal Jihočeský folklorní soubor Kovářovan, který v tomto materiálu shrnuje svou činnost v uplynulém roce 2010.
Ročenka formátu A4 v plnobarevné verzi dokumentuje aktivity všech složek souboru a to dospělého Kovářovanu, dětského Kovářovánku, loutkového divadýlka Podkovička a divadelní společnosti Podkova. Nechybí samozřejmě ani přehled všech podporovatelů Kovářovanu, ohlédnutí za Jihočeským folklorním festivalem Kovářov 2010 a pozvánka na jeho další ročník v roce 2011. Ročenka je, kromě dalšího, také doplněna vybranými fotografiemi, jenž ukazují bohatou činnost souboru v loňském roce.
Kovářovan, jihočeský folklorní soubor
Folklorní soubor Kovářovan vznikl v roce 1984 a od roku 1997 pracuje jako občanské sdružení. Usiluje o uchování lidových tradic Kovářovska a dalšími aktivitami napomáhá rozvoji veřejného života obce Kovářov a Jihočeského kraje.
Zabývá se udržováním lidových písní, tanců a zvyků své národopisné oblasti Kozácka (Táborsko-Milevsko). Ve svých vystoupeních prezentuje krásné kozácké kroje, které vynikají zejména bohatou bílou výšivkou na zástěrách zpěvaček souboru.
Náměty pro svoji práci čerpá převážně ze sbírek Čeňka Holase a Čeňka Zíbrta, rodáků z Kovářovska.
Občanské sdružení se skládá z dospělého souboru Kovářovan, dětského souboru Kovářovánek, Loutkového divadýlka Podkovička a Divadelní společnosti Podkova.
Kovářovan vystupuje celoročně s programy od 15 minut po hodinové pořady a na pozvání obcí nebo dalších organizací rozdává radost ve vystoupeních, kde jsou choreograficky zpracované tance i zvyky národopisné oblasti Kozácka.
Kozácký kroj
Kozácký kroj patří mezi nejpůvabnější české kroje právě díky pracnosti a pečlivosti výšivek, které zdobí jinak prosté oblečení. Ženský a dívčí kroj zdobila především vzdušná ručně vyšívaná krajka v podobě jemného mřížkování, která vynikala na tmavším podkladu sukní. Košilka byla rovného střihu, kolem krku a rukávů zdobená jemnou vláčkovou krajkou. Šněrovačky zhotovené z tmavších odstínů zdobily barevné výšivky doplňované malými kovovými "penízky". Dívky a ženy nosívaly na hlavách malý, silně naškrobený čepeček s bílou "holubičkou" a černou sametkou přes čelo. Vdané ženy pak ještě přes čepeček uvazovaly bílý jemný šátek s vyšívaným zadním cípem. "Holubička" překrytá šátkem mohla vytvářet dojem kozích růžků a od této podobnosti mohl být odvozen název "Kozačka". K oblečení žen patřil též "špensr", kabátek do pasu s dlouhými rukávy v ramenou bohatě nabranými a hlubším výstřihem olemovaným sametem. Dívky i ženy nosily přes ramena jemný tylový šátek s bílou výšivkou tzv. "kosičku", jejíž cípy zastrkovaly vpředu za šněrovačku či špensr.
Mužské oblečení bylo oproti ženskému o mnoho prostší. Skládalo se z těsných žlutých kožených kalhot "praštěnek", které byly pod koleny svázány řemínky "dutkami" na konci rozšířenými a ozdobně vysekávanými. Košile mívala několik záložek na prsou a pod límeček se uvazoval černý hedvábný šátek. Krátké vesty tmavých barev mívaly vzadu odstávající, do špičky přistřižený šos, který trčel jako kozí ocásek a je možné, že zavdal příčinu k názvu "Kozák". Ozdobou hlavy býval černý klobouk se širokou krempou, později nízké čapky "vydrovky". Punčochy mívali muži bílé nebo modré, nízké střevíce vystřídaly později vysoké holínky.

manželé Milan a Pavla Škochovi
Jihočeský folklorní soubor Kovářovan
Kovářov 398 55
tel.: 382 594 106, 604 692 062, e-mail: milan.skoch@tiscali.cz
www.kovarovan.cz, www.jfos.cz