Sokolové hrají, zpívají a tančí

Slovácký Bzenec je v povědomí gurmánů spojen s kyselými okurkami či kvašáky a octem. Od soboty 16. října 2004 se navíc stává pojmem pro setkání folkloristů na "Celostátní přehlídce sokolských folklorních souborů" pořádané Českou obcí sokolskou, vzdělavatelským sborem za spolupráce TJ Sokol Bzenec a NIPOS - ARTAMA Praha za podpory Ministerstva kultury ČR.
Průvodce zdařilého odpoledního programu - Miloš Vršecký - zasvěceně vtipně přiváděl na scénu kulturního domu šest souborů. Čtyři z Čech, dva z Moravy. Padesátiletou valašskou "CM Dolina" z Prahy ze Sokola Vršovice primášoval její zakladatel Miroslav Maxa. Zazněly písně z Valašska s pozdravem slováckému Bzenci. Sokol Bubeneč vyslal do přehlídky muziku "Rozmarýnek" Praha s vedoucím Karlem Mahelkou. Vznikla jako muzika dětského souboru a je složena z další generace bývalých členů "Vycpálkova souboru", ale také z hrajících tanečníků tohoto souboru, s jehož současnou taneční složkou spolupracuje. Předvedli písně ze středních a jihozápadních Čech. Sokol Vítkovice z Ostravy je patronem souboru "Odra". Původně bohumínský soubor si letos připomněl 20 let činnosti. Zakladatelka, vedoucí souboru a choreografka Anna Buroňová se snaží zachovat autenticitu tanců z originálních zápisů. Myslí však i do budoucna na připravovaný XIV. všesokolský slet v Praze. Předvedené "Pilky" a "Kačok" budou součástí "Tanců domova". Sokol Skvrňany má pod svými ochrannými křídly batolata "Skanzenu Škoda Plzeň". Uvedu na pravou míru. Tento soubor byl založen v roce 2001 a jeho členy jsou bývalí tanečníci souboru "Škoda" Plzeň. "Když jsme viděli vystoupení Old Stars Hradišťanu, tak jsme si řekli, že tančit už může každý!" Výrok M. Vršeckého prý kdysi přijali "Oldstaráci" jako dobrý tip. "Skanzeňáci" neoprašují staré věci, ale staví nová čísla přiměřená věku a možnostem interpretů. Vlastní muziku nemají a s nadhledem rozumují, že hraje, kdo může a vždycky někdo může. Humorem sršící taneční číslo "Slepice" připravila vedoucí souboru Edita Králová s choreografkou Marcelou Vršeckou a vedoucím muziky Janem Vovsem. "Ženský pěvecký sbor" Velká nad Veličkou je členem místního Sokola. Počátky sboru sahají do 60. let minulého století. Děvčata se scházela, aby si zazpívala pro radost, povyprávěla si o krásách, lásce i milování, ale i o strastech života. Písně a zvykoslovné pořady nás přivádějí na jitřní louku zvonící koseckými písněmi či do teplých nocí, kdy se ztichlou vesnicí ozývá zpěv chlapců. Jejich vystoupení zpestřili synové - hudci a roztomilá vnoučata, která tancovala a zpívala.
Více než 55ti letou činnost vyvíjí členové Sokola Dolní Chabry, "Vycpálkovci" Praha s vedoucí Janou Rychtovou a choreografkou Danielou Stavělovou. Když se přidají hudební úpravy Miloslava Rychty v provedení "Rozmarýnku", pak už netřeba žádných komentářů. Jejich vystoupení hýřilo vtipem. Předvedli to nejveselejší, co momentálně mají v repertoáru.
Součástí "Celostátní přehlídky sokolských folklorních souborů" byl i župní minikošt 168 vzorků 26 druhů moravských vín v rozsáhlých sklepích pod Sokolovnou. Zde rozbalili svoje inštrumenty jako první hudci z Velké, k nim se brzy přidali muzikanti z "Odry", předzpěvoval basista "CM Martina Hrbáče". A pak se kapela rozšiřovala spolu s dobrou náladou při společenské zábavě.
Při koštu se pochlubil jeho pozoruhodnou událostí šedovlasý muzikant známý pod pseudonymem Kubelík či Paganini: "Dnes jsem zahrál na koncertě poprvé všechny napsané noty, ale tu, ve sklepě, se skutečný umělec neuplatní."
"Skanzeňáci" a "Rozmarýnek" pohotově naladili na českou notu. Ve sklepě to vřelo, jak dobře nakvašený burčák.

Zdeněk Ondrášek