Ikonografie perníku

Ikonografie perníku
Marcipány a perníky byly vzácné již díky používaným surovinám. Snad i proto byly používány jako obřadní pečivo. Předměty na nich zobrazované měly pomoci přeměnit přání ve skutečnost. Často se nemusely zobrazovat celé, stačily pouze části (i ty měly stejný magický účinek). V době největšího rozkvětu perníkářského řemesla byly již původní magické významy setřeny, objekty a prvky ztvárněné na pernících měly významy odvozené, mnohdy došlo i k jejich přesunu do žertovné polohy. Nikdy však perníky neměly tematiku bez vnitřního smyslu. I když byly vyráběny městskými řemeslníky, výběr témat se plně podřizoval vkusu a požadavkům spotřebitelů, převážně venkovského lidu.

Velmi rozšířený a nejméně převrstvený pozdějšími významy byl motiv věnečku. Zahrnoval v sobě celou škálu symbolů. Jeho kruhový tvar měl zabezpečovat ochranu, zelené snítky a květy, z kterých se splétal, znamenaly sílu, zdraví, štěstí, růst, plodnost, erotiku, či svatbu. Sám věneček byl symbolem panenství. K základnímu motivu se přidávaly další prvky. Motiv beránka znamenal posvěcení svazku duchovní mocí, srdce zdůrazňovalo prvek milostný, datum sňatku mělo zabezpečit trvalé štěstí.

K zdůraznění funkce erotické a symbolu plodnosti byla uprostřed věnečku zobrazována postava šaška - tajtrlíka. Tajtrlík symbolizoval rozvernost, pohlavní nezdrženlivost, plodnost, či ztrátu panenství. Zobrazoval se buď se srdcem na přirození, s nůší dětí na zádech, s dětmi v náručí, nebo na trakaři. Byl totiž označován za původce nemanželských dětí. Stejnou funkci zastával kominík, dráteník a vandrovník, jak je zjevné z lidových písní. Vyplývalo to z charakteru jejich povolání i způsobu života. Na jedné z perníkářských forem je postava kominíka doplněna nápisem: „WYMETU WAM DIRU“. Kominík byl navíc chápán jako nositel štěstí, mohl splnit každé přání.

Miminko bývalo často datováno, neboť datum narození určovalo osud jedince. Darovalo se při rodinných obřadech, křtu, svatbě, symbolizovalo zrození nového života, mandel dětí vyjadřoval přání plodnosti. Blíženci - dvojčata, byli považováni za nositele štěstí a původně měli zvláštní postavení v novoroční obřadnosti. Mohli zajistit ochranu od moru a dalších neštěstí.

Pár obecně zajišťoval zesílení svého původního významu. Byl symbolem lásky a svatby, což dokládá i charakter předmětů, které sdružoval: pár hroznů (erotika), hrdličky (svatba), pár věnečků, rukavic. Pár zvířat s hodinami, již pozdější motiv, měl zabezpečovat ochranu a štěstí po celý rok. Zcela jednoznačně erotický je význam páru srdcí spojených věnečkem.

Srdce bývalo původně považováno za sídlo lidské duše, později se stalo symbolem lásky. Doplňovalo se mnoha dalšími prvky, zajišťujícími celý komplex erotických, či ochranných funkcí. Symbolem nešťastné lásky bylo hořící srdce probodané dvěma šavlemi, štěstí a erotické napětí vyjadřovalo číslo tři, andělé symbolizovali posvěcení boží mocí, strom života značil přání síly, zdraví, štěstí a ochrany. Rozloučení znamenalo srdce řezané pilou, ochranu a nerozlučnost svazku srdce spoutané zámkem. Často byl uvnitř srdce zobrazován milenecký pár, granátová jablka, či růže. Milenecký pár byl též zobrazován samostatně.

Symbolem lásky, štěstí a svatby byl také svatební kočár, tažený koňmi, v němž býval milenecký pár. Sepětí lásky duchovní a lidské symbolizoval motiv Adama a Evy u stromu poznání, doplněný motivem hada - svůdce.

Samostatné ženské prvky byly na pernících zastoupeny motivem dámy, podávající též doklad dobového oděvu, harfenice, či přadleny. Typicky ženským symbolem byl i košíček. Naproti tomu mužskými atributy obvykle se silně erotickým významem byl jelen, kanec, rak, tulipán, či sekyra. Symboly mužné síly byla původně falická zobrazení: šavle, dýmka, či pistole. Z povědomí zcela vymizel původní ochranný význam jeleních parohů, račích klepet a dalších hrotů. Podobný význam jako jelen nebo býk míval dříve i koník, považovaný za nejušlechtilejší ze zvířat. Kůň byl nositelem zdraví a býval většinou významově spojený s postavou jezdce na koni, válečníka, šlechtice, rejtara, později hulána, husara, či dragouna. Tak jako dáma symbolizovala prvek ženský, kavalír zase prvek mužský.

Zvláštní skupinu tvoří motivy žertovné: Honza na koze, Káča na medvědu, či další figurky parodující lidské vlastnosti.

Protože se perníky uplatňovaly také při výročních obřadnostech, jsou na nich rozšířeny i motivy vztahující se k významným křesťanským svátkům. Tak například Svatého Mikuláše dostávaly děti v nadílce vždy šestého prosince. K Vánocům zase patřil motiv Betlému, andělů, ryby, či zvonečku. Velikonoce jsou zastoupeny Beránkem Božím, nebo biblickými výjevy ukřižovaného Ježíše Krista.

Menu

Kontakt

KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
MUZEUM PERNÍKU
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic

(+420) 466 612 474
(+420) 602 413 134

info@pardub.cz