PŘIPRAVUJEME: Probuzení Ježibaby ze zimního spánku (02.03.2019 v 11:00 hodin)

Stéblová

První písemná zmínka o obci Stéblová pochází z roku 1385, kdy byla část výnosu ze Stéblové připsána ke kostelu sv. Ducha v Hradci Králové.

Ves sama v té době patřila nejspíše opatovickému klášteru. Jako někdejší klášterní ves je výslovně doložena při zástavě klášterních zboží Divišovi Bořkovi z Miletína roku 1436. Od té doby byla součástí panství Kunětická hora, posléze pardubického panství. O starší podobě vesnice se neví téměř nic. Do její struktury výrazně zasáhla vlna rybníkářské stavební aktivity na sklonku čtyřicátých let 16. století. Při stavbě velkého rybníka jménem Oplatil bylo poblíž dnešní Stéblové zatopeno několik vesnic (Velké a Malé Kavčiny, Černá pod Čeperkou). Rybník zaplavil i pozemky Ždánic a Srchu a zatopil i místo, kde ležela samotná ves Stéblová. Většina stéblovských polí však zůstala mimo rybniční dno, proto tehdejší vrchnost přistoupila k transferu osídlení do příhodnějšího místa. V roce 1549 dali synové Jana z Perštejna ves Stéblovou znovu vystavět těsně pod jihovýchodním okrajem boční hráze rybníka Oplatil. Ves pak náležela po celou dobu k pardubickému panství. V polovině 16. století se zde nalézaly dva selské grunty a sedm chalupnických živností.

V polovině 19. století měla Stéblová 18 usedlostí, na přelomu 19. a 20. století 31 a v roce 1930 40 domů. V současné době se v obci nachází 60 domů, ve kterých žije 160 obyvatel.

Obec je rozložena na vyvýšenině při okraji Hradecké planiny a její intravilán je tvořen několika částmi, odlišující se charakterem zástavby. Jádro vesnice se nachází při podélné návsi orientované přibližně v severojižním směru a při komunikacích, které z návsi vycházejí směrem na východ a na západ. Ještě v prvních desetiletích 20. století tvořilo zdejší zástavbu značné množství objektů tradičního stavitelství, pocházejících zejména z 1. poloviny 19. století. Protože však tyto objekty velice rychle ztrácely funkčnost a životnost, spadají v současné době nejstarší domy do období na přelomu 19. a 20. století.

Z tradičních objektů, typických pro vesnické sídlo, je na jižním konci návsi situován návesní kříž a v jeho sousedství zbrojnice. Kříž je pískovcový z roku 1899 (postaven na památku 50. výročí panování císaře Františka Josefa I., na místě staršího dřevěného kříže) ohrazený dobovým litinovým plůtkem. Zbrojnice z 1. poloviny 20. století má věžičku pro zavěšení zvonku. Volné prostory v intravilánu této starší části obce, tvořené jak parcelami po zaniklých domech, tak prostorem sadů usedlostí, jsou v posledních letech zaplňovány výstavbou rodinných domků vilového typu, které se do starší zástavby poměrně dobře začleňují. Stráň při severním okraji západní části zástavby je využita zahrádkářskou kolonií, ve které se nacházejí různé typy rekreačních domků a chatek.

Uprostřed obce se nachází vodní nádrž, která má v současné úpravě charakter přirozené vodní plochy v písčitém terénu. V severovýchodním směru navazuje na starší část obce zástavba novějších rodinných domků vznikajících postupně v průběhu 20. století. Tato část obce je zakončena lokalitou, která je určena pro stavbu nových rodinných domků v zóně klidného bydlení. Pro zásavbu zde bylo zatím vytyčeno 25 parcel, na některých již rodinné domky stojí, část domků je ve výstavbě, ostatní pozemky jsou na zahájení stavby připraveny.

Vzhledem k malebnému okolí této lokality v bezprostřední blízkosti lesa, klidném prostředí bez průjezdních komunikací a blízkosti a snadné dostupnosti pracovních, obchodních a kulturních center v Pardubicích ale i v Hradci Králové, jeví se tato lokalita jako velice atraktivní pro klidné bydlení.

Na východě prochází kolem obce železniční trať, na niž je mimo intravilán v severovýchodním směru zřízena stanice s provozními budovami. Poblíž se nachází hájovna, výletní restaurace a při silnici vedené po bývalé rybniční hrázi stojí dům pravděpodobně v místech zaniklé tzv. Boudy, obydlí rybničního strážce. Při obci se od železnice odklání nezprovozněná vlečka do továrního komplexu Semtín. Mezi vlečkou a železniční tratí v blízkosti někdejší náhonové strouhy jihovýchodně od vsi se nachází pomníček na památku největšího železničního neštěstí v Čechách, které si 14. listopadu roku 1960 vyžádalo 118 obětí na životech. Směrem na západ od obce se za lesem nachází rozsáhlá vodní plocha, která vznikla těžbou štěrkopísku a je vyhledávaným místem ke koupání pro obyvatele pardubicka a zároveň slouží jako zdroj pitné vody pro Pardubice a přilehlé obce.

Zásobování občanů potravinami, drogérií a dalším zbožím běžné spotřeby zajišťuje místní prodejna smíšeného zboží, část budovy Obecního úřadu slouží pro poskytování služeb pohostinství včetně příjemného venkovního posezení v letních měsících. V obci se nachází menší výrobna plastových výrobků Modelplast, opravna osobních automobilů Kohout a v blízkosti hlavní silnice spojující Pardubice a Hradec Králové poskytuje své služby prodejna ojetých automobilů Finiš.

Dopravní obslužnost zajišťuje v obci zejména železniční spojení ve směru do Pardubic a do Hradce Králové, které je doplněno ve směru do Pardubic autobusy ČSAD. Jeden ranní školní autobus a jeden odpolední autobusový spoj zajíždí přímo do obce se zastávkou u Obecního úřadu, ostatní autobusové spoje mají zastávku v blízkosti autobazaru Finiš. Významným prvkem z hlediska dopravní obslužnosti a zásobování je napojení místních komunikací na přeložku I/37 mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

V obci je velmi aktivní sbor dobrovolných hasičů, zejména mladší část sboru sklízí v poslední době významné úspěchy v regionálních soutěžích v požárním sportu. Sbor dobrovolných hasičů pořádá v obci na přelomu července a srpna tradiční Stéblovský pohár v požárním útoku, kterého se pravidelně účastní řada blízkých i vzdálenějších hasičských sborů. Dalším aktivním spolkem v obci jsou rybáři, kteří využívají místní rybník k chovu a chytání ryb a k pořádání rybářských závodů pro zájemce ze širokého okolí.

Obec Stéblová se stává ideálním místem pro klidné bydlení v rodinných domcích v bezprostřední blízkosti dvou velkých městských center, ale přesto prakticky v lůně přírody, bez dopravního zatížení, ale přesto za snadného dosahu všeho, co potřebuje současný moderní občan k uspokojení svých životních potřeb.

LOKALIZACE

SOUŘADNICE WGS-84

  • Severní šířka: 50° 5´ 34.02¨
  • Východní délka: 15° 44´ 52.02¨

ukázat na mapě

Hledej další objekty v okruhu do km
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 226.00 m

NA ÚZEMÍ OBCE EVIDUJEME


Typ záznamu: Město nebo obec
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) 2, 16.09.2004 v 22:40 hodin

Menu

Kontakt

KRÁLOVSTVÍ PERNÍKU, z. s.
MUZEUM PERNÍKU
V Perníkové chaloupce č. p. 38
533 52 Ráby u Pardubic
Czech Republic

(+420) 466 612 474
(+420) 602 413 134

info@pardub.cz