Bezděkov

Katastr obce byl osídlen od pravěku, jak to dokazují archeologické nálezy např. pazourkových nástrojů. Bylo zde také odkryto slovanské pohřebiště z 11. - 12. století dokladující dlouhou existenci vesnice. Z pěti kostrových hrobů byly ve třech milodary, ale pozoruhodný byl hlavně jeden hrob. Člověk v něm pohřbený byl považován za upíra. Měl v otevřených ústech zaražený dřevěný kolík, který sahal až k pravému rameni, aby nemohl živým po smrti škodit a páchat zlo.
Obec je písemně poprvé zmiňována až roku 1378. Tehdy to byla církevní půda - vlastnilo ji olomoucké biskupství. Jednalo se o statek odlehlý od ostatních držav biskupství, a proto byl často zastavován. Roku 1491 Bezděkov koupil Vilém z Pernštejna, který na Pardubicku právě budoval své panství.
Za dob pánů z Pernštejna proslulo Pardubicko jako významná rybniční oblast, stejně jako jižní Čechy. Návesní potok protékající Bezděkovem začal napájet 7 rybníků v okolí a sádky. Mohutná vlna budování rybníků skončila roku 1549, a to z prostého důvodu: rybníky nebylo už kde stavět. V té době jich totiž existovalo na Pardubicku celých 230, a to ne na příliš rozlehlém území.
A proč dnes není v okolí Bezděkova ani stopa po rybnících? Koncem 18. století totiž začalo rybnikářství upadat. Výnosy z ryb nebyly tak vysoké a bývalé rybníky se začaly postupně přeměňovat na ornou půdu. Tak už v roce 1802 zbylo z původních 230 pouze 69 rybníků. Časy se zkrátka změnily. Přitom roku 1560, kdy se Pardubické panství a s ním i Bezděkov stalo majetkem Královské komory, představoval zisk z chovu ryb a jejich prodeje úžasných 70% příjmu vrchnostenské pokladny.