PŘIPRAVUJEME: Ukládání Ježibaby k zimnímu spánku (31.12.2022 v 11:00 hodin)

#10. Aschenbrennerovi

Vznik Československé republiky 28. 10. 1918 se stal zásadním mezníkem také v historii Lovčího zámečku v Rábech, který v roce 1882 nechal postavit majitel pardubického velkostatku Richard Drasche von Wartinberg (1850-1923). Již 9. 11. 1918 byl přijat zákon č. 32/1918 Sb. o obstavení velkostatků, aby s nimi majitelé nemohli nakládat, a krátce poté byly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. 12. 1918 zrušeny šlechtické tituly. Následoval soubor zákonů, tvořících tzv.  první pozemkovou reformu, jejímž cílem bylo zabrání a rozdělení půdy velkostatků, aby mohla být přidělena novým zájemcům, loajálním vůči novému státu, například legionářům.

Financování této pozemkové reformy na Pardubicku zajišťovala Moravská agrární a průmyslová banka (viz Provedení pozemkové reformy na velkostatcích..., vydal Státní pozemkový úřad, 1921, s. 15), jež byla založena v Brně roku 1908. Jejím vrchním ředitelem byl František Aschenbrenner (nar. 11.1. 1874, zemřel 1942), který se na počátku roku 1919 dle svědectví Karla Leopolda (viz Vzpomínky z prvých dob ministerstva financí, s. 50) podílel na měnové odluce dr. Aloise Rašína (1867-1923). Ten byl ostatně autorem i textu výchozího zákona o zřízení samostatného státu československého ze dne 28. 10. 1918.

A právě manželé Marie a František Aschenbergerovi se od 9. 10. 1922 stali novým vlastníkem Lovčího zámečku s pozemky, okolními lesy a dalšími nemovitostmi (včetně dnešní Restaurace u Nouzů v Hradišti na Písku) na katastrálních územích Ráby a Brozany nad Labem v celkové výměře 250 ha za kupní cenu 840.000 Kč. Ve smlouvě se v čl. XI uvádí: "Kupitelé přebírají na sebe beze srážky na kupní cenu všechny závazky spojené s dřítečským patronátem, jakož i ostatní závazky, které prodavatel na základě prohlášení do Vídně 16. 8. 1921, které jest knihovně při prodaných objektech zajištěno, se zavázal dodržovati a nesmí prodavateli z tohoto vzniknouti žádná škoda" (viz sbírka listin Katastrálního úřadu Pardubice, 2267/22).

Z té doby pochází snímek Lovčího zámečku, který pořídil správce velkostatku Josef Benáček v době první pozemkové reformy (1919). Ukazuje stavbu starou čtvrt století se vzrostlým porostem okolo.

Lovčí zámeček Ráby 1919

Z roku 1922 máme první zprávu o napojení Lovčího zámečku na vodojem: "Dlužno ještě zmíniti se o letohrádku, který sobě předešlý majetník Kunětické hory, baron Drasche, dal postaviti nedaleko v lese na jižní straně. Jest jednopatrový a prozrazuje ráz staveb alpských, má verandu, z níž vede vchod do devíti komnat; v přízemí jest 11 místností pro služebnictvo. V podkroví jsou nízké hostinské pokoje. Opodál letohrádku je budova, krytá břidlicí, s místnostmi pro čeleď a konírny, u silnice pak domek pro strážce letohrádku. Voda tlačí se do letohrádku z vodojemu na severním boku Kunětické hory, kamž přivádí se z velké studně na úpatí pomocí žentouru, jejiž obstarává strážce hradu Forman. Nynějším majetníkem letohrádku je vrchní ředitel Agrární a průmysl. banky v Brně, Aschenbrenner" (viz František Karel Rosůlek: Kunětická Hora, 1922, s. 24).