#16. lesní statek
Vznik Československé republiky (1918) zásadně změnil podmínky lesního hospodaření, neboť Pardubický velkostatek Dr. Richarda Drasche-Wartinberg (1850-1923) o celkové rozloze 6.429 ha byl 1. pozemkovou reformou rozkouskován mezi 3 nabyvatele velkých hospodářských celků ve vlastnictví státu (továrna na výbušniny i okresní úřady Pardubice a Přelouč), 1 privilegovanou neziskovou organizaci (Muzejní spolek) a bývalého majitele velkostatku, který svůj ze záboru propuštěný majetek 250 ha pozemků v Brozanech a Rábech (150 ha polí a 100 ha lesů) přenechal do rodinného majetku Františku Aschenbrennerovi (1874-1942) - vrchnímu řediteli Moravské agrární a průmyslové banky, která tuto pozemkovou reformu financovala. Zbývající pozemky pak rozdělili mezi velké množství vlastníků: „Budiž zdůrazněno, že bylo příděly poděleno 115 legionářů, celá řada válečných poškozenců, pozůstalých po legionářích a pod.“ (viz Provedení pozemkové reformy na velkostatcích..., vydal Státní pozemkový úřad, 1921, s. 30).
Lesním správcem polesí Brozany - Ráby byl již za Dr. Richarda Drasche-Wartinberg od roku 1895 Ferdinand Witurka, který bydlel v myslivně v Hradišti na Písku (dnes Restaurace U Nouzů) a jenž zůstal ve funkci i po změně majitele až do 1. 9. 1929. Po něm v období Aschenbrennerových nastoupil Eduard Pradáč, absolvent Revírnické školy v Písku, který zde sloužil do 1. 8. 1935. Krátkou dobu byl zde pak hajným Josef Hrodek, který náhle zemřel 8. 5. 1936 a bydlil již v Hájovně č. p. 40 u Lovčího zámečku v Rábech. Po něm dne 28. 5. 1936 nastoupil jako hajný Jan Kubík, který zůstal ve funkci i po 15. 11. 1939 jako zaměstnanec Miloslavy Sudkové (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).
Tehdy byl ještě les kolem Lovčího zámečku oplocen, jak připomíná pohled Kunětické hory od nakladatele Ladislava Lochmana s poštovním razítkem 19. 3. 1921, fotografovaný ze severovýchodní části lesního pozemku Freitačka za bývalou střelnicí, i pohled na druhou stranu téhož plotu vně obory opačným směrem k jihu.
Z roku 1930 se zachovala Porostní mapa lesů zbytkového statku Brozany-Ráby 1930-1939 od autorisovaného lesního hospodáře Bedřicha Matějčka se zakresleným zámeckým parkem Lovčího zámečku (1882) a cestami kolem paloučku v ploše "10k", které jsou dodnes v terénu patrné. V Hospodářském plánu lesů revíru Ráby pro další desetiletí 1939-1948 se k němu uvádí: "Malý parčík za zámečkem v r. 1905 vysazený. Původně sem byly vysazeny různé jehličnaté exoty. Dnes převládá jen smrk, ojediněle douglaska a dub". Na této mapě je zajímavé přečíslování modrou tužkou, jež reaguje na skutečnost, že podle šesti trhových smluv z 31. 12. 1938 manželé Aschenbrennerovi odprodali dvě lesní oddělení č. 2 a 4 lesa Hradečnice v úhrnné rozloze 13,2 ha zájemcům z blízkého okolí. Zbývající dominantní část lesního statku již tehdy od 15. 11. 1938 měla ve vlastnictví Miloslava Sudková, a proto následující porostní mapa z roku 1939 jejího polesí byla přečíslována (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17).
