PŘIPRAVUJEME: Velikonoce v Perníkové chaloupce (30.03.2024 v 11:00 hodin)

#19. Miloslava Sudková

V napjaté atmosféře po mnichovské zradě (dohoda velmocí podepsána 30. 9. 1938) před 2. světovou válkou a se souhlasem pardubického okresního úřadu v době branné pohotovosti státu dne 15. 11. 1938 Lovčí zámeček (1882) s provozními budovami a okolními lesy koupila Miloslava Sudková (9. 9. 1900- 5. 7. 1982) z Bílé Třemešné za cenu 1.120.000 Kč a přebudovala ho na Penzion Ráby pod Kunětickou horou. Stavební náklad na přestavbu pro účely penzionu činil 61.300 korun, ostatní práce (malířské, natěračské, zřízení elektrického čerpadla, splachovací klosety, koupelny, zavedení a rozšíření elektrického osvětlení, telefon, práce zámečnické, parketářské, truhlářské atd.) obnášely celkem - vyjma obnosů na zařízení - cca 55.000 korun (viz SOkA Pardubice, NAD 144 Archiv obce Ráby 1860-1945, inv. č. 20 Stavební a pozemkové záležitosti 1930-1939, karton 2).

Penzion Ráby pod Kunětickou horou

Byla vnučkou významného lesnického odborníka, pedagoga a odborného publicisty Karla Schindlera (1834-1905), dvorního rady (viz Národní politika, 13.6.1905, s. 4), jenž se stal poslancem Českého zemského sněmu (1882-1889), poslancem Říšské rady (1881-1891) a byl od roku 1890 vlastníkem velkostatku v Bílé Třemešné (viz Hynek Tittl: Schematismus velkostatků v království Českém, 1894, s. 617), kde strávil podzim života (viz Petr Mlejnek: Karel Schindler – buditel českého lesnictva a jeho podzim života v Bílé Třemešné. In: Třemešenský zpravodaj, 8. 9. 2022, s. 5). Jeho jediná dcera Miloslava Šindlerová se provdala za advokáta Dr. Jaroslava Lohaře (19. 9. 1862 - 26. 6. 1919) v Jičíně (nadšeně propagoval technické novinky, aviatiku a sport  jako švagr jeho sestry, baron Artur Kraus, často nazývaný „pardubický Cimrman“ - jen místo astronomie dával přednost hvězdám uměleckým a jeho praděd ho navíc pokrevně spojoval s hudebním rodem Foersterů) a v jejich rodině se 9. 9. 1900 narodila budoucí majitelka nejenom rodinného velkostatku v Bílé Třemešné, ale i Lovčího zámečku v Rábech (viz Petr Mlejnek: JUDr. Jaroslav Lohař – jičínský Cimrman a jeho Deník třemešenský. In: Třemešenský zpravodaj, 9. 3. 2023, s. 15-16).

Prvního manžela, Eugena Varnusze, poznala za 1. světové války v roce 1916 jako raněného důstojníka z Berzásky z uherského Banátu, v roce 1920 se vzali a měli spolu dcery Helenu (1921-2010) a Evu (1928-2001). Manželství skončilo v roce 1935 rozvodem. V roce 1936 následovala svatba s Josefem Sudkem, funkcionářem agrární, tedy Republikánské strany. Byl velmi schopný v podnikání, ale bohužel i všeho schopný, a tak v roce 1944 došlo také k rozvodu. Až třetí manželství s primářem MUDr. Milošem Spěváčkem bylo šťastné a trvalo od roku 1950 až do jeho smrti v roce 1965.

Na následujícím snímku je se svým druhým manželem Josefem Sudkem, s nímž byla oddána v roce 1936. Až do jejich rozvodu v roce 1944 se Josef Sudek staral o správu majetku své ženy a její matky Miloslavy Lohařové, která kromě velkostatku v Bílé Třemešné vlastnila i hotel Poklad v krásném a klidném lesním prostředí nedaleko Dvora Králové nad Labem, jehož stavba začala v roce 1940 (viz Martin Kubásek a kolektiv: Bílá Třemešná. Kapitoly z dějin obce mezi horou Zvičinou a přehradou Les Království. Obec Bílá Třemešná 2023, s. 103, 159 a 183).

Josef a Miloslava Sudkovi

Josef Sudek v roce 1939 jako zplnomocněný správce majetku své ženy pronajal Penzion Ráby pod Kunětickou horou za 5.000 K měsíčně svému bratrovi Jaroslavu Sudkovi (na následujícím snímku je s manželkou Marií), nicméně vlastníkem živnostenských oprávnění (a zřejmě i tržeb) byl on sám. Od roku 1942 začal na manželce Miloslavě Sudkové a na její matce vymáhat neoprávněně vysoké odměry za správu a zhodnocení majetku, a tak neshody mezi manžely vyústily 16. 1. 1944 ve zrušení plné moci, následoval rozvod a po válce pokusy o dehonestaci majitelky a převzetí jejího majetku (viz SOkA Pardubice, NAD 209 ONV Pardubice 1945-1949, inv. č. 393 Zrušené národní správy H-Ž, karton 236, podání ze dne 12. 7. 1945).

Manželé Marie a Jaroslav Sudkovi

Pan Jaroslav Sudek byl válečný invalida a měl místo pravé ruky protézu s černou rukavicí.

Hájovna č. p. 40 v Rábech

Lesní statek Miloslavy Sudkové měl na starosti hajný Jan Kubík (15. 1. 1910 - 8. 2. 1982), který zde působil již za předchozího majitele od 28. 5. 1936. V lednu 1944 ho Miloslava Sudková zplnomocnila ke správě majetku namísto svého manžela, dne 19. června 1945 ONV v Pardubicích na veškerý majetek Miloslavy Sudkové v Rábech uvalil národní správu a ještě téhož dne jmenoval hajného Jana Kubíka národním správcem. Protože několikaměsíční rozsáhlé úřední i policejní vyšetřování na Pardubicku, Královédvorsku, v Poděbradech a v Praze potvrdilo, že obvinění z kolaborace v žádosti MNV Ráby o uvalení národní správy nebylo pravdivé, ale účelové, dne 12. 10. 1945 byla národní správa zrušena (viz SOkA Pardubice, NAD 209 ONV Pardubice 1945-1949, inv. č. 393 Zrušené národní správy H-Ž, karton 236). Znovu byla zavedena po znárodnění dne 2. 4. 1948 až do 21. 12. 1948, kdy byl majetek a jediný zaměstnanec Miloslavy Sudkové hajný Jan Kubík protokolárně předán státu (viz SOkA Pardubice, NAD 1596 Lesní dohlédací úřad Pardubice 1874-1960, inv. č. 159 Velkostatek Ráby, karton 17). Jan Kubík s rodinou bydlel v Hájovně č. p. 40 při vjezdu do Lovčího zámečku. Roku 1950 se po něm do tohoto domu z č. p. 55 v Rábech přestěhoval Arnošt Jirout s rodinou (viz kronika obce Ráby).

Luděk Šorm