PŘIPRAVUJEME: Ukládání Ježibaby k zimnímu spánku (31.12.2022 v 11:00 hodin)

#20. vzácný host

Dne 17. 2. 1937 byl jmenován čestným občanem Pardubic (viz Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka 20. století, vydal Klub Přátel Pardubicka 2010, s. 56) známý hudební skladatel a malíř Josef Bohuslav Foerster (1859-1951), do roku 1939 prezident České akademie věd a umění a pozdější národní umělec (1945). Ve válečných letech 1941-1942 se v Penzionu pod Kunětickou horou opakovaně rekreoval.

Josef Bohuslav Foerster s chotí v Rábech 1941

V té době již zůstával ve svém soukromí, maloval a hodně komponoval, zejména sborovou tvorbu, neboť byl velmi oblíben mezi pěveckými spolky, které si u něj skladby objednávaly.

Josef Bohuslav Foerster

V Rábech se mu moc líbilo, jak dokazuje například pohled z 26. 5. 1941 profesoru malby Oldřichu Blažíčkovi (1887-1953): "Vzácní a milovaní přátelé, z idylického lesního zátiší posíláme vřelou vzpomínku a tisíc pozdravů. Počasí je příznivé a klid naprostý, krásných motivů spousta, ale ruka neumělá nevědoucí, má-li chytit pero nebo štětec. Vždy poctu Vaši v oddaném přátelství Olga Foersterová [a] Foerster".

Foerster si psal deníkové paměti, z nichž část v několika pokračováních vydal tiskem se sjednocujícím názvem Poutník, a které se také staly podkladem vzpomínkové knihy jeho přítele a důvěrníka Bohuslava Taraby. K událostem roku 1941 zmiňuje "letní akvarelové práce zpod Kunětické hory, z Rábů, kde byli od poloviny května. V létě zůstali v Praze a zažili bombardování angloamerickými letadly. Vila se otřásala" (viz Bohuslav Taraba: Poutník rozsvěcí lampu. Jak žil a tvořil J. B. Foerster, Praha 1968, s. 41).

Deníkový záznam 9. července 1942 Taraba komentuje a popisuje manžele Foerstrovy: "Oba jsou krásně snědí. Lesní vzduch a sluníčko v Rábech účinkovaly. Mistr zase pilně maloval pod Kunětickou horou, kam denně chodili vždy po večeři. V okolí Rábů slyšeli a viděli mnoho válečně neblahého. Bydleli v pensionu, bývalém loveckém zámečku, v němž kdysi pobývala i císařovna Alžběta. V kraji byla letos velká úroda třešní, ale nedostali jedinou - každý se bál prodat. Foerster vtipně napodobuje čelné postavy pensionu. Složil tam píseň na slova J. A. Komenského. Jednou si ji šel potajmu zahrát do sálu, kde stojí klavír. (Nečiní tak, aby našel případnou chybu v komposici, ale v notách.) Pečlivě zavřel dveře a hrál tlumeně. Přesto, když vycházel, hrnul se již kdekdo k sálu. Rozkřiklo se, že kuchař nebo číšník hraje pro obveselení hostů, dokonce snad k tanci... Procházíme tolik již vzrostlou zahradou a Mistr s láskou upozorňuje na pokrok jednotlivých stromů a keřů. Miluje zvláště květiny. Stěžuje si na bolesti v nohou, znemožňující chůzi - následek venkovských dlouhých procházek a stání u malířského stojanu..." (viz Bohuslav Taraba: Poutník rozsvěcí lampu. Jak žil a tvořil J. B. Foerster, Praha 1968, s. 54).

Ke vzpomínkám na oba pobyty v Rábech se J. B. Foerster vracel i v následujících letech. O Vánocích roku 1946 vzpomínal, že před lety pořadatelé koncertu České filharmonie v Pardubicích za ním zajeli do Rábů s dotazem, co by se v Pardubicích z jeho skladeb mělo hrát. Nehrálo se však ani jedno jeho dílo, podobně jako v Jičíně (viz Bohuslav Taraba: Poutník rozsvěcí lampu. Jak žil a tvořil J. B. Foerster, Praha 1968, s. 103). O Vánocích 1951 "paní Foerstrová po stole rozprostírá, co se stalo její největší štědrovečerní radostí (a co my už známe) - 24 dopisní papíry, ozdobené jedinečnými akvarelovými miniaturami Mistrovými, upomínkami na nezapomenutelnou lyriku Lužan, Rábů, Peček" (viz Bohuslav Taraba: Poutník rozsvěcí lampu. Jak žil a tvořil J. B. Foerster, Praha 1968, s. 150).

Pozůstalost Josefa Bohuslava Foerstra je z velké části uložena v Národním muzeu - Českém muzeu hudby, kde jsou kromě notových autografů uloženy i malované obrazy: "Nacházejí se zde náčrtníky, obsahující kresby perem a tužkou, i samostatné kresby a pastely. Další používanou technikou je akvarel: v pozůstalosti je dochováno 7 alb, v nichž je zařazeno kolem 120 akvarelů. Nejpočetnější součást Foerstrovy malířské pozůstalosti tvoří přes 360 nerámovaných obrázků převážně malého formátu (ca 18 x 26 cm), malovaných na kartonu olejem nebo kombinovanou technikou. Nejčastěji maloval v letních měsících na místech, kde právě trávil dovolenou" (viz Jana Fojtíková: Pozůstalost Josefa Bohuslava Foerstra, Musicalia 1–2 / 2010, s. 6-21). Kopie některé obrazů z Rábů byly vystaveny v roce 2005 v Českém muzeu hudby na výstavě "Paleta srdce":

Z výstavy Paleta srdce 2005 - motivy z Rábů

Luděk Šorm