PŘIPRAVUJEME: Ukládání Ježibaby k zimnímu spánku (31.12.2022 v 11:00 hodin)

#19. Penzion Ráby

Podáním ze dne 30. 4. 1939 požádal Jaroslav Sudek, nájemce Penzionu Ráby pod Kunětickou horou, o udělení koncese hostinské a výčepnické s oprávněním přechovávat i cizince, podávat pokrmy, podávat kávu, čaj, čokoládu, jiné teplé nápoje a občerstvení, míti dovolené hry. Koncese by byla na hosty bydlící v penzionu. Této žádosti Okresní úřad v Pardubicích dne 8. 6. 1939 vyhověl pouze částečně: dovolil pouze ubytovávat i cizince a ostatní zamítl se zdůvodněním, že "nelze mít za to, že by potřeba obyvatelstva ať domácího nebo cizího vyžadovala udělení těchto oprávnění. Zcela nablízku zámečku v Rábech jsou totiž již dva vybavené hostince, které tato oprávnění mají a jichž provozem jest místní potřeba zcela kryta. Jsou to hostince na Kunětické Hoře a pod Kunětickou Horou a jest to zejména hostinec posledně zmíněný, kde hosté z pensionu se mohou bez obtíží stravovati" (viz Okresní státní archiv, archiv obce Ráby, karton, ic 29).

Proti zamítnuté části koncese podal Jaroslav Sudek odvolání, které bylo úspěšně vyřízeno dne 18. 4. 1940 Zemským úřadem v Praze, neboť nájemce penzionu dodatečně omezil svoji žádost pouze na měsíce květen - září každoročně. Odůvodnění popisuje na základě místního šetření z 1. 3. 1940 jednotlivé místnosti a stanovuje hygienické a provozní podmínky, které musí nájemce penzionu dodržet. S dřívějším zamítnutím z důvodu neexistence potřeby obyvatelstva se vyrovnal slovy: "V daném případě jde o rozšíření právoplatně udělené koncese s oprávněním přechovávati cizince též o další oprávnění, a to podávati pokrmy, kávu, čaj, čokoládu, jiné teplé nápoje a občerstvení a míti dovolené hry pouze pro hosty v zámečku v Rábech a přilehnou budovou ubytované, takže živnost bude provozována po způsobu pensionu bez podávání alkoholických nápojů. Její stanoviště jest v oplocené oboře o výměře 18 ha ve vzdálenosti asi 500 m od Kunětické Hory a ač stranou hlavní komunikace, jest velmi dobře přístupné po řádně upravené a sjízdné cestě. Vzhledem k této poloze a svému zařízení (větší počet řádně vybavených cizineckých pokojů, turistická noclehárna) bude předmětný podnik sloužiti zvláště těm, kteří za účelem rekreace vyhledávají delší pobyt v přírodě. Okolí bylo dosud četně navštěvováno turisty a výletníky a lze důvodně předpokládati, že zřízením předmětného podniku jako jediného v celém politickém okresu pardubickém bude příliv turistů a výletníků ještě zvýšen. Dosavadní živnosti hostinské a výčepnické v obci Rábech nemají oprávnění k přechovávání cizinců a pokud jde o poskytování občerstvení jídly a nápoji hostům v zámečku v Rábech ubytovaným, nemohou plně vyhověti, ježto jsou dosti vzdáleny (nejbližší hostinec pod Kunětickou Horou asi 570 kroků). Dospěl proto zemský úřad k úsudku, že potřeba obyvatelstva pro předmětnou živnost hostinskou a výčepnickou je dána" (viz Okresní státní archiv, archiv obce Ráby, karton, ic 29).

Penzion Ráby pod Kunětickou horou

Penzion Ráby pod Kunětickou horou byl tedy v provozu od května do září. Již po několika měsících po udělení omezené koncese na žádost obecního úřadu Ráby správce Sudek dne 10. 12. 1939 sděluje, že v penzionu bylo hned první sezónu celkem ubytováno 54 návštěvníků, vesměs příslušníků Protektorátu. Celkem strávili hosté v penzionu 758 nocí - t. j. průměrně jeden host  14 nocí. Počet lůžek v penzionu: osmdesát (viz Okresní státní archiv, archiv obce Ráby, karton 2, ic 20).

Dobový propagační leták uvádí, že „Pension nalézá se uprostřed rozsáhlých vlastních lesů v těsném sousedství historického hradu Kunětické Hory u Pardubic. Lesy skýtají příležitost ku příjemným procházkám po dobře upravených cestách, opatřených lavičkami. Přátele koupání plně uspokojí blízkost Labe, vzdáleného od pensionu asi 20 minut pohodlnou lesní a luční cestou. Pension má výhodné autobusové spojení s Pardubicemi (vzdálenost 6 km). Možno podnikati výlety do krásného okolí, lázní Bohdanče (vzdálenost 14 km), na Kunětickou Horu (vzdálenost 1 km) a jiné. Pension disponuje 28 prostornými, čistě a vkusně zařízenými pokoji 1, 2, 3 až 4 lůžkovými a společenskými místnostmi. Pension má vlastní vodovod, výbornou železitou pitnou vodu, elektrické osvětlení, zvláštní jídelny, kulečník, klavír, radio, koupelny, krásná zátiší pod staletými stinnými stromy, bohatou knihovnu s českou, německou, anglickou a francouzskou četbou, zábavnou i vědeckou, garáže, dětské hřiště, ping-pong, wolleyball. K dispozici jest též značné množství lehátek pro slunění. Auto i telefon pro použití. Chutné a vydatné obědy a večeře v zahradní restauraci vzdálené od pensionu 4 minuty lesní cestou. Snídaně, přesnídávky a jiná občerstvení se podávají přímo v pensionu...“

Penzion pod Kunětickou horou - prospekt 1941

Do Penzionu Ráby pod Kunětickou horou byla zavedena telefonní stanice č. 3 - jeho telefonické spojení se zámkem pardubským, kde bylo sídlo velkostatku, bylo v tisku zmíněno již před padesáti lety (viz Šubert, František Adolf, ed. a Borovský, František Adolf, ed. Čechy. Díl IV, Polabí. V Praze: J. Otto, [1888], s. 78; reedice: Dr. Justin V. Prášek: Na úpatí Kunětické hory koncem 19. století, Klub přátel Pardubicka, 2008, s. 18-19).

Luděk Šorm