#05. činnost hlavní
Hlavní výdělečnou činností barona Dr. Richarda Drasche-Wartinberg nebyla problematická těžba kamene z kopce pod zříceninou hradu Kunětická hora, jak naznačoval jeho negativní mediální obraz, dlouhodobě vytvářený vlasteneckými aktivisty Muzejního spolku (1880) v denním tisku. V říjnu 1901 mu dokonce věnovali posměšnou básničku (viz Pardubický perník, ročník VII, 26. 10. 1901, s. 3):
U Kunětické Hory.
Aby dávné české slávy
mocněji plál v tobě plamen:
proto Němec - cizák dravý -
trhá s těla Tvého - kámen.
Přesnější obraz přináší statistický soupis majetku z roku 1894, který u pardubického velkostatku uvádí celkem 6.473 ha pozemků a jako hlavní připomíná výnosy z prodeje dříví, ryb, zvěře, obilí, cukrovky, prosa, brambor, 300 ks vykrmeného dobytka, 12.000 hl piva a 1.400 hl lihu. Dosáhl čistého katastrálního výnosu 53.114 zl., na pozemkové dani zaplatil 12.056 zl. 88 kr., za nemovitosti r. 1881 zaplatil 2.000.000 zl. (viz Hynek Tittl: Schematismus velkostatků v království Českém, 1894, s. 187-188).
Nejbarvitější představu si můžeme udělat z odborné recenze pavilonu pro lesnictví, rybářství a myslivost na slavné Východočeské výstavě, která se v Pardubicích konala od 25. 7. do 28. 9. 1903. Shlédlo ji přes 200 tisíc platících návštěvníků. Časopis Lovecký obzor zaujalo, že "po zadní stěně pavillonu připevnila správa velkostatku Pardubického výřezky nádorů na různých kmenech a znetvořeniny jich, znázornění přírůstku arithmeticko-středních kmenů různých dřevin z porostů stejného stáří a různých bonit, sítě rybářské s kesery atd. O malinko dále nalézá se rybníček a přístroj při něm k shánění ryb, též akvárium s rybami a posléze malá obůrka, v níž koroptve a párek amerických bažantů se popelí a srnče vesele se probíhá. V jiné části této ohrady měl sice býti umístěn též krásný jelen s laní, ale král lesů nesnesl dlouho obdiv a chválu návštěvníků výstavy a přesadiv drátěný plot, přeploval řeku a dále k lesům ubíhal, zlomiv si při tom vaz. Z klece při oboře vystrkují bílé hlavičky roztomilé fretky" (viz Lovecký obzor, vydavatel Josef V. Rozmara, roč. IV, 1903, č. 11, s. 85).
Po připomenutí exponátů jiných vystavovatelů uvnitř budovy recenzent uvádí: "Na to následuje bohatá kolekce velkostatku Pardubického, svob. pána Drasche-ho z Wartinbergů. Pozornost poutají hlavně: sbírka lesních semen, přístroj ku zkoušení jich klíčivosti, herbář, sbírka dřevin, brouků, pak motýlů se zvláštním oddílem mnišek, mnohé přístroje měřičské (na př. úhel ordinátní, pomůcka k rychlému postavení měřičského stolku nad určitým bodem v přírodě), posuzovací udavatel vzdálenosti, přehledná mapa velkostatku z r. 1780, hospodářské rozvrhy, hospodářské a porostné mapy lesní (zhotovené pomocí světlotisku a kolorovány způsobem stříkacím, čímž docílena úspora času), výtah z pamětní knihy vrchnostenského úřadu, meteorologická pozorování, seznam odstřelené zvěře, dvojité kartáče pro natírání lesních sazenic na ochranu proti zvěři, plán lovčího domu na Hoře Kunětické atd. Mnohé parůžky a vycpané ptactvo ovšem též neschází; při zemi pak zříti obrovskou vycpanou vydru, zajisté bývalého škůdce proslulého rybničního hospodářství velkostatku barona Drasche-ho. Z odboru tohoto představen vývin lína a kapra v prvním roce, vystaveny obrázky nižších ústrojenců za potravu rybám sloužící, znázorněno zkoumání vody k zjištění množství planktonu v rybnících, podány ukázky příručních vah na ryby, teploměr pro třecí rybníky a j. v. Jak umí čáp lapati ryby, dokazoval jeden kapr (21 cm dlouhý a 6 cm široký), kterýž se třemi jinými vyňat byl z volete čápa, letos zastřeleného" (viz Lovecký obzor, vydavatel Josef V. Rozmara, roč. IV, 1903, č. 11, s. 86).
Závěrem jako součást doprovodného programu výstavy odborný časopis zmiňuje sjezd lesníků, pro něž "dne 8. září konána byla prohlídka města, a jeho památností, návštěva městského musea v zámku barona Drasche-ho, kdysi sídlo mocných Pernštýnů, pak prohlídka výstavy školské a umělecké ve školách umístěné a posléze návštěva výstavy pravé u Chrudimky. Ve středu dne 9. září pořádána vycházka do revíru Vejrova velkostatku Pardubického, kdež prohlédnuty vzorně pěstěné a zařízené porosty, jakož i hovořeno o tom, jak by v směru takovém pokračováno býti mohlo" (viz Lovecký obzor, vydavatel Josef V. Rozmara, roč. IV, 1903, č. 11, s. 87).