PŘIPRAVUJEME: Ukládání Ježibaby k zimnímu spánku (31.12.2022 v 11:00 hodin)

#22. národní správa

Po osvobození od nacistické okupace (1945) upadl pan správce Jaroslav Sudek v nemilost samozvaného revolučního MNV Ráby, protože Lovčí zámeček (1882) byl jako více než 400 jiných nemovitostí v protektorátu Čechy a Morava (viz Radka Šustrová: Pod ochranou protektorátu. Praha 2012, s. 193) zabrán německými úřady pro ozdravné pobyty na venkově pro evakuovanou mládež z míst válečných bojů (Kinderlandverschickung - KLV) pod vedením příslušníků Hitlerovy mládeže (Hitlerjugend). Byli zde proti vůli majitelů a provozovatele penzionu Jaroslava Sudka 2 roky (od dubna 1943 do dubna 1945), jak je uvedeno v jeho v dopisu Národnímu výboru v Rábech ze 7. 6. 1945, který citujeme celý a v němž pouze zvýrazňujeme některé pasáže:

"Odvolávám se na rozmluvu dne  4. t. m. s panem Kosinou, štábním rotmistrem, nyní zaměstnancem u čsl. drah, bytem v Rábech, za přítomnosti předsedy zdejšího Národního výboru pana Černíka a člena výboru pana Jirouta, při které žádal jsem p. Kosinu, by mi sdělil, proč se na mne vyptával u různých občanů z Rábů a co tím sledoval. Jmenovaný odpověděl, že prý mnozí občané z Rábů mu něco o mne říkali stran němců a mého snad nějakého jednání, avšak na moji několikráte opakovanou otázku stran jmenování oněch osob odpověděl, že se nepamatuje na žádné jméno, ačkoli na jméno mnou zjištěné, u něhož se o mém chování informoval, se dobře pamatoval a dotyčná - slečna Marta Valentová - dle jeho vyjádření vypovídala v můj prospěch.

Jelikož jsem si svým českým a národně uvědomělým jednáním plně jist a nestrpím, aby ať již pan Kosina, nebo někdo z druhých občanů o mne nějaké řeči rozšiřovali, žádám, by vážený Národní výbor přísně vyslechl pana Kosinu a důrazně jej požádal o jmenování oněch osob, o kterých se při rozmluvě 4. t. m. zmínil. Jistě se podaří mu upamatovati se, čímž pak bude možno dáti pravdě za dost a nešířit nijak nepravdy a zbytečně nečiniti v obci tak klidné, jako jest Ráby, kde každý jeden druhému vlastně vidíme až do žaludku a známe se všichni co by Češi, nějakých zbytečných řečí a obtíží.

Doba jest příliš vážná a veškeré úsilí nutno věnovati plodné práci. Kolaborantů bohudíky u nás v Rábech není a ani zmíněný případ, který uvedl pan Kosina o panu Bradáčovi, jistě nebyl a není nijak protičeský.

Nevím, proč právě mne si pan Kosina vybral a na mne se vyptával, když přeci snad je jemu, jakož i celé obci známo, že já jaksi nejvíce jsem zde trpěl od Němců, kteří zabravši mi pension hodně mne šikanovali a způsobili mi hodně perných chvil, nehledě k tomu, že jsem se dočkal i udání gestapu a kriminální policii německé se strany němce a jeho kolaborantů - pomahačů - ovšem nikdo z nich nebyl z Rábů. O tom, že jsem si mnoho nemilého musel prožíti a se zaťatými zuby si dáti mnoho líbiti, o tom mohu vždy podati svědectví, rozhodně však není možno mi dokázati nějaký opak.

Snad pan Kosina má na mne jaksi nepříjemnou vzpomínku na tenkráte, když sem asi před dvěma nebo třemi měsíci došlo německé vojsko a já jsem se střetl s nimi a s jmenovaným před hostincem u Vachků a tu on mi řekl, že za mé nepřítomnosti mi 'nakvartýroval' němce. Tu jsem mu řekl, že já tam mám již KLV a na jeho slova, bych si promluvil s opodál stojícím německým důstojníkem jsem mu odpověděl, že nemám co bych s ním mluvil, když němci ode mne něco chtějí, ať přijdou sami a nebo proč nejdou ke starostovi. Dále jsem mu vytkl, proč s němci jezdí a on odpověděl, že k němu přišli, proto že prý umí německy. Na to jsem řekl, že kdyby sám k nim nepřišel, že by jistě nevěděli, že v Rábech pan Kosina umí německy. Na to jsem odjel domů a zařídil si již, aby u mne němci nebyli.

To snad má být důvod, pro který by měl pan Kosina o mne špatně smýšleti?

Žádám proto poznovu vážený národní výbor, by jména dotyčných rábských občanů, kteří snad měli p. Kosinovi něco o mne říci, dal jmenovaným zjistiti a nebude-li je moci jmenovati, by bylo poukázáno na termín daný národním výborem, kde kterého každý měl času tři dny na eventuelní písemné oznámení.

Pokud však mně jest známo, jest již několik lidí nespokojeno s jednáním pana Kosiny, neboť jím používané výrazy, že umlčí některé osoby z Rábů, nebo před členem národního výboru na moji rozpravu, dle níž jsem řekl, že nechci míti žádných nepřátel v Rábech, odpověděl, že on zase je rád, že má nepřátele, nebo v jiném případě řekl, že přivede GRU, že pořádek v Rábech udělá atd... ač v Rábech jistě pořádek byl vždy plně zachován a podobné řeči spíše pobouřejí a nejsou jistě místné od člena Národního výboru.

Žádám, by i v tomto směru byl jmenovaný ponaučen,nebo jinak sotva bylo by možno míti plnou důvěru ve členy Národního výboru, který jinak jest co by celek jistě občany respektován.

Není rozhodně mým úmyslem nějak se dotýkati cti a dobrého češství pana Kosiny, s kterým dříve vycházel jsem dobře, leč dané okolnosti nutí mne samotného se obhájiti a čeliti tak eventuelním nepravdám a nařčením.

Doufám v klidné a smírné vyřízení tohoto mého přípisu a znamenám se v oddané úctě [podpis Sudek] Ráby 7. června 1945" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby).

Dopis Jaroslava Sudka MNV Ráby ze 7. 6. 1945 - 2. strana

Odpověď na tento dopis ze 7. 6. 1945 ani další dokumenty z období, o kterém pojednává, se zatím objevit nepodařilo.

Až v zápisu č. 6 o schůzi místního národního výboru v Rábech ze dne 21. 6. 1945 se k projednávanému bodu 2 "Národní správa na Pension a lesní velkostatek" uvádí: "Místopředseda Kosina Jos. podává návrh na zavedení národní správy na majetek Milos. Sudkové v Rábech a podává k tomu podrobné vysvětlení, na jakém podkladě je nutné tento krok ze strany místního národního výboru podniknout a usnešeno, navrhnouti uvedený majetek okresnímu národnímu výboru, hospodářské komisi s potřebnými důkazy k uvalení národní správy. Celou tuto věc vyříditi jest pověřen míst. m. n. výboru Kosina J. [...] Dále usneseno, že veškeré jednání ve schůzích místního národního výboru je důvěrné a že zavazuje každého člena, aby zachoval o všem, co se ve schůzích projedná, přísné mlčení. Kdo by se tímto usnesením neřídil a bylo by zjištěno, že něco prozradil, bude okamžitě z výboru vyloučen a na jeho místo nastoupí náhradník. Zapsal Černík" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1 ic1).

Zápis ze schůze MNV Ráby dne 21. 6. 1945

Hned v úvodu následující schůze 29. 6. 1945 schůze předseda MNV v Rábech oznámil, že "nebylo dodrženo usnesení míst. nár. výboru o přísném mlčení v záležitostech věcí projed. ve schůzích. Žádá o přiznání se, kdo prozradil p. Jehličkovi o dodávce krávy na kontigent a přidělení koně J. Zelinkovi. Po chvíli rozpaku se přiznal J. Schejbal, načež byl jednohlasně vyzván, aby se vzdal funkce a schůzi opustil, což se stalo. Na jeho místo nastoupil náhrad. Rykr Frant, který se hned schůze zúčastnil" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1 ic1).

Žádosti MNV Ráby o uvalení národní správy na celý majetek Miloslavy Sudkové včetně Lovčího zámečku v Rábech bylo dokonce vyhověno o den dříve, než bylo hlasováno o jejím podání (!), jak je zřejmé ze zápisu této schůze, konané 29. 6. 1945 (v bodu 3): "Rozhodnutím hospodářské komise okresního národního výboru na návrh místního národního výboru byla uvalena národní správa na majetek Miloslavy Sudkové v Rábech dne 20. června a dle přípisu okresního národního výboru má zdejší národní výbor jmenovati národního správce pro uvedený majetek. Navrhnut všemi přítomnými za správce J. Kubík" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1 ic1). Jan Kubík byl zaměstnán u majitelky paní Sudkové jako hajný a s rodinou bydlel v hájovně při vjezdu z hlavní silnice (dnes č. p. 40), ale již roku 1950 se do tohoto domu z č. p. 55 přestěhoval Arnošt Jirout s rodinou (viz kronika obce Ráby).

Hájovna č. p. 38 v Rábech

Na téže schůzi MNV Ráby dne 29. 6. 1945 bylo v bodu 4 přijato usnesení: "K zajištění všech věcí, které ve zdejší obci byly zanechány od němců, byli navrženi: Kosina Josef, Křemen Jiljí, Monik Josef, kterým bylo uloženo, aby ve smyslu příkazu okres. nár. výboru bylo zjištěno a sepsáno vše, co zde zůstalo na Kunětické Hoře a v pensionu po K. L. V. lágru" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1 ic1).

V závěru roku dne 16. 12. 1945 byl na jednání MNV předsedou honební komise předložen protokol o schůzi, kde bylo v bodu 6 (různé návrhy) usneseno požádat MNV o podání žádosti paní M. Sudkové o povolení honitby "v obnaženém lese" (zřejmě byl zbourán plot kolem obory s Lovčím zámečkem) a Kunětické družstvo "o zrušení tzv. chráněné komory ve skále, čímž by přibylo obci scházející počet ha, aby se mohla honitba obce Rábů osamostatnit. Podáním žádosti pověřen předseda MNV." V dřívějším bodu 3 této schůze usnesení MNV v Rábech zamítlo žádost Miloslavy Sudkové o povolení koncese hostinské a výčepnické v Penzionu Ráby pod Kunětickou horou s odůvodněním, že "v obci jsou již čtyři takové živnosti, takže není žádoucí povolovati další" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1 ic1). To byl vynucený konec živnostenského podnikání, které mohlo trvat pouze necelých 6 let.

Luděk Šorm