PŘIPRAVUJEME: Ukládání Ježibaby k zimnímu spánku (31.12.2022 v 11:00 hodin)

#23. znárodnění

Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl Lovčí zámeček z roku 1882 se všemi lesními pozemky vyvlastněn podruhé, nyní znárodněn. Uskutečnil se na základě zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy z roku 1919, jež rozparcelovala zbývající část pardubického panství Pernštejnů - pardubického velkostatku, který si roku 1881 koupil baron Richard Drasche von Wartinberg.

Strohý úřední výměr Ministerstva zemědělství Miloslavě Sudkové dne 2. 4. 1948 sdělil, že její majetek „přejímá se státem“ a že až do fyzického převzetí zabraného majetku je „povinna na lesním statku řádně hospodařiti resp. postarati se o řádné hospodaření podle ustanovení a pod následky zákona..." Z odůvodnění: "Pozemkový majetek uvedený ve Vaší soupisové přihlášce tvoří lesní podnik, vytvořený ze zabraného majetku pozemkového tím, že přesahuje výměru 50 ha a byl Vámi získán koupí z pozemkového majetku původně velkostatku Pardubice patřícího. [...] Toto rozhodnutí je konečné a další odvolání z něho není přípustno." Připomeňme, že pozemky s budovami si Miloslava Sudková koupila (se souhlasem pardubického okresního úřadu v době branné pohotovosti státu dne 15. 11. 1938) za cenu 1.120.000 Kč.

Znárodnění Lovčího zámečku 1948

Situace využila obec Ráby a pokusila se znárodněný majetek převzít. Dne 10. 7. 1948 se v hostinci u Vachků uskutečnila schůze MNV Ráby s jediným bodem programu: "Jednání o les pí Miloslavy Sudkové do vlastnictví obce Ráby" s přijatým usnesením: "Členové místního národního výboru spolu s místní rolnickou komisí usnesli se jednohlasně žádat o všechny lesy ležící na katastru Rábském i s budovami t. z. zámečkem a o les ležící na katastru Brozanském, to je les zvaný Buryánek" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 1).

Zápis ze schůze MNV Ráby 10. 7. 1948

Žádosti obce nebylo vyhověno. K převzetí zabraného majetku bylo přistoupeno rozhodnutím Ministerstva zemědělství ze dne 15. 12. 1948. Zatímco lesní pozemky a hájenka č. p. 40 byly přiděleny Jednotnému národnímu výboru Pardubice  (následně dne 25. 10. 1952 předány předchůdci státního podniku České lesy, což potvrzuje převodní prohlášení MěNV jako nástupce JNV ze dne 6. 1. 1959), Lovčí zámeček (1882) s přilehlými budovami, které naposledy sloužily jako Penzion Ráby pod Kunětickou horou, pak byly 12. 9. 1949 převedeny do užívání Místnímu národnímu výboru Pardubice. V rozporu s níže uvedeným dokumentem se ve Výpisu z pozemkové knihy k. ú. Ráby uvádí:  "Podle výměru ministerstva zemědělství z 12. 9. 1949 vkládá se právo vlastnické pro Československý stát, Odbor sociálního zabezpečení rady ONV v Pardubicích. Za správnost: podpis nečitelný 10. 10. 1986" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka ONV, karton 268). Nepravdivý zápis byl zřejmě učiněn na základě sdělení Rady MNV Ráby finančnímu odboru ONV ze dne 23. 10. 1986: "K Vašemu dopisu ze dne 14. 10. 1986 č. j. fin 3 SM/1328/85/86 sdělujeme, že MNV Ráby neužívá výše uvedené pozemky ani budovy a nejsou ani zahrnuty v naší evidenci. Majitelem zmíněných nemovitostí a stavebních parcel je Okresní ústav sociálních služeb Pardubice" (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka ONV, karton 268).

Příděl zámecké budovy Lovčího zámečku

Ačkoliv Ministerstvo zemědělství stanovilo MNV Pardubice podmínky, evidentně v průběhu času nebyly splněny. Interiéry budov se přizpůsobily nemocničnímu standardu éry socialismu, kdy vnitřní cihlové stěny byly natřeny asfaltem, jenž se stal podkladem pro silnou vrstvu betonu a kachlové obložení v barvě slonové kosti. Původní vnitřní zařízení zmizelo kamsi, kdysi skvostně upravený zámecký park se proměnil v obyčejný les.

Podle Domovní knihy pro přihlášky a odhlášky ubytovaných osob v Lovčím zámečku č. p. 38 byl od 1. 7. 1953 do 6. 4. 1954 užíván  pro Internát pracovního dorostu (ubytováno celkem 117 mužů a žen), od 15. 10. 1954 do 3. 4. 1955 jako Internát Odborného učiliště Státních pracovních záloh č. 18 (celkem 84 mužů a žen), pak pro seniory Domova důchodců (od 27. 9. 1955 do 18. 3. 1964, celkem 248 mužů a žen) a od 22. 5. 1964 pro klienty Ústavu sociální péče Ráby. V Domovní knize je z tohoto období do 7. 4. 1972 zapsáno celkem 67 mužů a žen, většinou byly řádové sestry (viz Okresní státní archiv Pardubice, složka MNV Ráby, kniha 22). Tato kniha ovšem nepokrývá celé období ÚSP v Rábech, které trvalo až do konce července 2000.

Luděk Šorm