#30. Domov důchodců

Dne 2. 7. 1954 rozhodla rada ONV, že znárodněný Lovčí zámeček (1882) v Rábech přestane sloužit pro Státní učiliště pracovních záloh a že naváže na období let 1946-1951, kdy byl užíván jako Sociální domov města Pardubic, pro ubytování důchodců v nově zřízeném Domově odpočinku ve správě pardubického okresu. Na generální opravy a celkové vybavení a zařízení tohoto nového Domova důchodců byla ze státního rozpočtu přidělena na rok 1955 částka 788.000 Kčs (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1751).

K tomu již 5. 11. 1954 projednala rada ONV důvodovou zprávu ku schválení investičního úkolu na ústřední vytápění a přípravu teplé vody v domě odpočinku v Rábech: "Budovy v Rábech, které mají od 1. srpna 1955 sloužiti pro domov odpočinku, jsou zařízeny na lokální topení. Jelikož toto lokální topení je neúsporné a nezaručuje v době zimy dostatečné vytápění místností, bylo projednáno na státním úřadě důchodového zabezpečení zavedení ústředního vytápění. Současně s ústředním vytápěním bude navrhnuta příprava teplé vody pro lázně. Za dnešního stavu není zaručena dostatečná hygiena chovanců. Podle navrhovaného rozpočtu by tento stavební náklad činil 480.000 Kčs. Aby mohl býti investiční úkol postoupen k projednání státnímu úřadu důchodového zabezpečení, je nutno, aby rada ONV na svém zasedání projednala a schválila tento investiční úkol na rok 1956. Investiční úkol vypracoval Stavoprojekt v Pardubicích, schválil krajský hygienik, inspektorát CO, krajská vodohospodářská služba a energetika. S těmito doklady bude návrh předložen ku schválení radě KNV v Pardubicích". Tento návrh rada ONV odsouhlasila (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 7 Zápisy rady ONV 10-12/1954, kniha 7, s. 276).

Zástupci ONV Pardubice nechali jedinečnou symetricky koncipovanou architekturu Františka Schmoranze ml. (1845-1892) a Jana Machytky (1844-1887) necitlivě "obohatit" zbouráním části venkovního schodiště a přístavbou uhelny s terasou (na dobovém snímku je i s hromadou uhlí). Nemovitosti jsou sice od základů po hřeben střechy vyzděné z cihel a jenom obložené kamenem a dřevěnými kládami, avšak nejsou nijak izolovány od zemní vlhkosti, a tak na cihlové stěny zevnitř nalepili vrstvu asfaltu, na ni silnou vrstvu tvrdého betonu a kachlový obklad v barvě slonové kosti. Tím jenom zemní vlhkost vyhnali do patra, kde stěny natírali omyvatelným emailem. Vytvořili na tu dobu obvyklý nemocniční styl éry socialismu, ale nemovitosti přestaly dýchat a jejich stav se stále zhoršoval.

V plánu práce na 2. čtvrtletí 1955 rada ONV dne 18. 2. 1955 schválila úkol "zajistit dokončení všech úprav a vybavení nově zřízeného domova odpočinku v Rábech a připravit ho k řádnému provozu" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 8 Zápisy rady ONV 1-3/1955, kniha 8, s. 293).

Při jednání rady ONV dne 18. 3. 1955 náměstkyně předsedy ONV soudružka Jiroutová "informovala členy rady ONV o stavu vybudování Domova odpočinku v Rábech. Dnem 15. dubna budou budovy uvolněny a komunální podniky začnou s potřebnými adaptacemi. Zařízení Domova odpočinku již dochází a je prozatím skladováno v nyní uvolněných místnostech. Radě ONV dne 1. dubna 1955 bude předložen návrh na správce Domova odpočinku, který od tohoto data bude již v Domově pracovat" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 8 Zápisy rady ONV 1-3/1955, kniha 8, s. 164, list 469).

Správcem domova odpočinku v Rábech byl radou ONV dne 15. 4. 1955 "po seznámení se s kádrovým materiálem na jmenovaného" odsouhlasen Jaroslav Bukač, nar. 29. 3. 1909, bytem Bohumileč (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 9 Zápisy rady ONV 4-6/1955, kniha 9, s. 213-214, listy 610-611).

Stavební úpravy Lovčího zámečku se ale neuskutečnily tak rychle, jak si soudruzi přáli. A tak 17. 6. 1955 rada ONV projednala zprávu o finančním hospodaření ONV a MNV za I. čtvrtletí 1955, ve které je u výdajové kapitoly 28 - sociální zabezpečení konstatováno "malé čerpání ve výši 11% z celoročního rozpočtu. Nízké čerpání je odůvodněno tím, že generální oprava a věcné výdaje domova odpočinku v Rábech byly nepatrné a provoz bude zahájen až ve III. čtvrtletí" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 9 Zápisy rady ONV 4-6/1955, kniha 9, list 911).

Hned o týden později dne 24. 6. 1955 měla rada ONV na programu obsáhlou zprávu Příprava provozu domova odpočinku v Rábech: "Odbory sociálního zabezpečení byly od 1. ledna 1955 pověřeny správou domovů odpočinku pro občany, o které se nemá kdo starat a jejichž zdravotní stav je přiměřený věku. Rada ONV se na svém zasedání 2. 7. 1954 se zabývala otázkou zřízení takového ústavu a rozhodla se umístit ho v budovách bývalého zámečku v Rábech. Návrh rozpočtu na celkové vybavení a zařízení, jakož i generální opravy byl schválen v částce 790.000 Kčs. Stavební práce byly zadány Stavebnímu podniku okresu Pardubice s tím, že vnitřní úpravy budou skončeny do 1. 8. 1955, venkovní práce pak do konce roku 1955. V době do 31. 3. 1955 bylo v těchto budovách umístěno Odborné učiliště státních pracovních záloh 18 v Pardubicích. Počátkem dubna byly budovy a přiléhající prostory zcela vyklizeny a převzaty odborem sociálního zabezpečení. Adaptační práce měly být dle hosp. smlouvy se Stavebním podnikem zahájeny počátkem druhého čtvrtletí ihned po vyklizení budov dosavadním uživatelem. Přesto však a přes několik urgencí se strany odboru i členů rady ONV, byly práce zahájeny až počátkem června a to ještě v nedostatečném měřítku. Jsou prováděny pouze práce zednické. Bude-li pokračováno dosavadním způsobem, pak vzhledem ke krátké době, kdy má být domov otevřen a množství prací (výměna dlažby, zřízení koupelen, záchodů, umýváren, sprch, prádelny, práce natěračské, malířské a jiné), které mají být provedeny, není záruka, že stanovený termín 1. srpna bude dodržen. Další úkoly, plnění hospodářských smluv se strany odboru, které jsou vázány na zahájení provozu v srpnu, přijímání zaměstnanců a zajištění mzdového fondu, byly by takto narušeny. Vnitřní zařízení a vybavení domova dochází pravidelně dle uzavřených hospodářských smluv, takže k 1. 8. bude domov po této stránce vybaven. Protože dosavadní vytápění kamny tak prostorných místností, již vzhledem k staršímu stylu budovy a jejímu umístění v lese, jest zvlášť v zimě nedostatečné, bylo projednáno zavedení ústředního topení v roce 1956. Rada ONV schválila tento investiční úkol 5. 10. 1954. Po jeho schválení SÚDZ bylo přistoupeno k vyhotovení úvodního a technického projektu, který byl ve stanovené lhůtě do 31. 5. 1955 předložen radě KNV ke schválení. Předběžný rozpočet zní na částku 310.000 Kčs. Zavedením ústředního topení a přístavbou kotelny bude částečně narušen styl hlavní budovy. Projekt vhodně řeší tuto změnu tím, že střecha kotelny bude upravena a bude ji používáno jako terasy, což neporuší celkový vzhled budovy. Rovněž odpadové roury (chrliče) jsou ponechány ve stejném slohu (projednáno s odborem pro kulturu rady KNV). Dostatek vody jest pro příště řešen tak, že Krajská vodohospodářská služba, která provádí v blízkém okolí stavbu vodovodu, zavede současně přípoj k budovám domova. S Krajskou správou spojů jest jednáno o zavedení telefonního spojení. Na místo vedoucího domova odpočinku byl přijat s. Jaroslav Bukač, kterému byl zajištěn byt přímo v budově. Soudruh Bukač dosud nepracoval v podobném sociálním zařízení. Zúčastnil se proto týdenního školení v domově odpočinku v Sokolnicích u Brna, kde se seznámil s vedením jak po stránce administrativní, hospodářské a finanční, tak s jednáním ve styku s obyvateli domova" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 9 Zápisy rady ONV 4-6/1955, kniha 9, listy 972-973).

Zpoždění stavebních prací bylo kritizováno i při projednávání úkolů místního hospodářství na jednání rady ONV dne 29. 7. 1955: "Rovněž práce Stavebního podniku v úpravě domova odpočinku není správná a co nejhoršího, nebude včas dokončena a provoz nebude moci být zahájen" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 10 Zápisy rady ONV 7-9/1955, kniha 10, list 1210).

Okresní plánovací komise předložila radě ONV 19. 8. 1955 na vědomí důvěrný Návrh státního plánu rozvoje na rok 1956. Jedinou informací kapitoly Sociální zabezpečení je "počet míst domově odpočinku v Rábech, kde jich bude v příštím roce 60. V rámci investic navrhujeme provést výstavbu kotelny a zařízení ústředního topení v Domově odpočinku v částce 310.000 Kčs a nákup strojů, zařízení a inventáře v částce 11.000 Kčs. Na provedení ústředního topení je příslušná dokumentace hotova" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1320). Rada ONV po projednání schválila, aby návrh plánu byl předložen KNV (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, s. 435, list 1350).

O týden později 26. 8. 1955 rada ONV projednala Rozbor hospodaření ONV a MNV za 1. pololetí 1955, kde se v kapitole 28 - Sociální zabezpečení uvádí: "Rozpočet této kapitoly je čerpán pouze na 22%. Hlavním důvodem nízkého čerpání je nedostatečné plnění rozpočtu domova odpočinku, protože tento se teprve zařizuje. Zdržení provozu v domově odpočinku bylo zaviněno tím, že dosavadní nájemce budovu v Rábech včas nevyklidil a že stavební komunální podnik nezačal včas s opravami. Výdaje na domov odpočinku v Rábech činí asi 30% otevřených úvěrů a budou vyšší teprve ve II. pol., až budou plněny všechny dodávky spojené se zařizováním domova. Dalším důvodem nízkého čerpání v této kapitole je nezkušenost odboru soc. zabezpečení v hospodaření podle státního rozpočtu, na který byla tato kapitola napojena až v roce 1955" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11,  list 1363). Náměstkyně předsedy ONV soudružka Jiroutová "k předložené zprávě nejprve poznamenává, že má ukázat správnost plánování a plnění úkolů. Ukazuje však, že plán rozpočtovaných příjmů a výdajů není na mnoha úsecích plněn, což dokazuje, že ani plánování nebylo prováděno zodpovědně". V socialistickém plánování se nešlo spolehnout ani na reálnost plánu (zpracovaného ze závazných politických rozhodnutí), ani na jeho výsledek. Soudružka Jiroutová pak rozporovala i samu zprávu: "Uvedení příčin v neplnění rozpočtu na úseku sociálního zabezpečení není pravdivé. Dosavadní nájemce budovy vyklidil v termínu, ovšem Stavební komunální podnik začal na opravách až za 2 měsíce po vyklizení" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11,  s. 441, list 1393).

A tak nový domov odpočinku s názvem Domov důchodců v Rábech zahájil svůj provoz dnem 1. 10. 1955, i když stavební úpravy ještě nebyly hotovy: "V současné době jsou v domově prováděny práce natěračské, elektrikářské a dokončují se i ostatní práce. Některé naléhavé požadavky, které se vyskytly během prováděných prací a s kterými původní projekt nepočítal, jako zkrácení krovů, zapojení další studně a některé práce instalatérské, byly po projednání s odborem pro výstavbu rady ONV a provádějícím podnikem zahrnuty do celkových prací. Finanční prostředky jsou zajištěny z částky rozpočtované na věcné výdaje" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1751).

Je zajímavé, že nový název domova odpočinku v Rábech se na radě ONV poprvé objevuje v předsednickém sdělení až o 2 týdny později 13. 10. 1955 v souvislosti s dopisem z KNV: "S. Kučera, náměstek předsedy KNV, zasílá dopis ve věci průběhu oprav v Domově důchodců v Rábech. Rada ONV vzala dopis na vědomí. S. Jiroutová k tomuto informovala radu ONV o současném stavu oprav budovy a situací se správcem" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11,  s. 515, list 1584).

Dne 24. 11. 1955 projednala rada ONV obsáhlou zprávu "Provoz domova důchodců v Rábech", v níž se mimo jiné uvádí: "Vzhledem k tomu, že adaptace budov budou v letošním roce skončeny, bylo nutno vyřešit i prostorovou úpravu celého prostranství, které není oploceno a trpí turistickým ruchem v blízkosti Kunětické hory (stezky a chodníky probíhají přes nádvoří domova). Budovy, které jsou umístěny uprostřed lesa, jsou pak poškozovány závěsem porostních plášťů. Do budov nemůže vniknout slunce, což má za následek vlhkost, tmu a chlad téměř ve všech přízemních místnostech. Komisionelním řešením za účasti zástupců krajské správy lesů, konservátora státní péče ochrany přírody, odboru pro lesy a dřev. průmysl rady ONV a zástupců OSZ bylo rozhodnuto převést do správy OSZ rady ONV plochu lesa ve výměře cca 1,5 ha za účelem oplocení celého prostranství a získání místa pro budovy vlastního ústavního hospodářství. V šíři 10 m bude proveden odstup a trvalé odlesnění části lesního porostu. Skupina 5 památkově chráněných dubů bude uvolněna a smíšený porost pěstěbně výchovnými zásahy převeden z lesa účelového na les parkový. Těžba dříví na ploše lesa, převedeného do správy OSZ rady ONV, bude provedena do konce března 1956 tak, aby oplocení mohlo být dokončeno do konce června příštího roku. Uvolněných ploch bude použito k zřízení ústavní zahrady jak okrasné, tak i užitkové" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, listy 1751-1752). To je velmi zajímavé sdělení pro pochopení budoucího vývoje, byť plánované termíny nebyly dodrženy, oplocení bylo vybudováno až o 10 let později v souvislosti se změnou užívání Lovčího zámečku na Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež a k právnímu převedení pozemků uvnitř oploceného areálu dle jejich skutečného užívání za socialismu nedošlo, což způsobilo velké problémy po jeho restituci.

Zpráva přináší i obsáhlý popis provozních a ubytovacích prostor: "Domov důchodců jest umístěn ve dvou budovách. V menší přízemní budově jsou zařízeny ložnice pro manželské dvojice a obyvatele, u nichž to vyžaduje jejich celkový zdravotní stav. Pro obyvatele této budovy je zřízena samostatná koupelna, umývárny a ostatní příslušenství. V budově lze umístit celkem 20 obyvatel. Zde jest rovněž umístěna kancelář domova, byt vedoucího, ošetřovna, prozatímní isolační místnosti pro obyvatele postižené nakažlivými chorobami, skladiště uhlí a márnice. V přízemí hlavní budovy jsou provozní místnosti: kuchyň, jídelna pro obyvatele, sklad potravin, koupelny a umývárny zvlášť pro muže a ženy, prádelna, žehlírna a údržbářská dílna. V poschodích jsou pak umístěny ložnice pro obyvatele, společenská a kulturní místnost s knihovnou a rozhlasovým a televizním přijímačem, místnost pro obyvatele - kuřáky, sklady lůžkovin a ostatního zařízení, oddělená klausura pro řádové sestry (ložnice, kaple) a místnost pro důchodce, duchovního. Tato budova má kapacitu 40 lůžek" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1752).

V Domově důchodců v Rábech byli ke dni 24. 11. 1955 zaměstnáni 4 civilní zaměstnanci (vedoucí, pomocná kuchařka, uklízečka a údržbář) a 8 řádových sester (2 zdravotní sestry, vedoucí kuchařka, pomocnice v kuchyni, pradlena, švadlena a 2 uklízečky), z nichž 4 na poloviční pracovní úvazek (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1752). Tomu odpovídají i záznamy v Domovní knize pro přihlášky a odhlášky ubytovaných osob v č. p. 38 obce Ráby, kde se u prvních 8 záznamů v kapitole "Domov důchodců" objevuje neformálně zapisovaný červený symbol, označující příslušnost osoby k církevnímu řádu. Ačkoliv u všech přihlášených osob jsou uvedeny kompletní osobní údaje, uvádíme pouze jejich jména křestní nebo řádová, pokud jsou k občanským jménům připsána, a v závorce rok narození.

Jako první byly k trvalému pobytu dne 27. 9. 1955 přihlášeny řádové sestry Ladislava (1923) od 27. 9. 1955 do ???, Daria (1907) od 27. 9. 1955 do 13. 9. 1965, Roberta (1914) od 27. 9. 1955 do 27. 11. 1970, Školastika (1917) od 27. 9. 1955 do 22. 6. 1965, Klimenta (1920) od 27. 9. 1955 do 14. 9. 1964, Kalista (1928) od 27. 9. 1955 do 28. 11. 1961, Krestencia (1899) od 27. 9. 1955 do 8. 7. 1965 a Razima (1912) od 27. 9. 1955 do ???. Následovaly přihlášky desítky seniorů, až k nim přibyl kněz Václav Havránek (1893) od 21. 12. 1955 do 11. 3. 1970, když v ÚSP zemřel, dále 2 senioři a po nich sestra Kasiána (1921) od 31. 10. 1956 do ???. Po nich Domov důchodců přihlásil k pobytu 117 seniorů, dne 30. 11. 1961 sestru Ludmilu (1920) do 14. 9. 1969, pak od 8. 12. 1961 celkem 7 seniorů, poté sestru Kláru (1907) od 31. 3. 1962 do ???, pak tři seniory a dne 2. 5. 1962 sestru Helenu (1923) do 10. 4. 1969. Po dalších 24 seniorech zapsali sestru Vigilii (1929) od 16. 10. 1963 do 3. 6. 1965, 4 seniory a nakonec sestru Zdenu (1930) od 6. 3. 1964 do 14. 9. 1969 (viz SOkA Pardubice, NAD 321 MNV Ráby 1945-1990, inv. č. 22 Domovní kniha 1953-1970, kniha 22, s. 75-125).

V průběhu deset let se v Domově důchodců v Rábech se přihlásilo k pobytu celkem 245 osob, z nichž bylo jenom 15 řeholníků: kněz Václav Havránek a 14 řádových sester. Kromě sestry Kalisty (1928), která 28. 11. 1961 odešla do Niměřic v okrese Mladá Boleslav, všichni řeholníci zůstali i v následujícím období Ústavu sociální péče (viz SOkA Pardubice, NAD 321 MNV Ráby 1945-1990, inv. č. 22 Domovní kniha 1953-1970, kniha 22). Tato kniha ovšem nepokrývá celé období ÚSP v Rábech, které trvalo až do konce července 2000.

Podle zprávy pro radu ONV ze dne 24. 11. 1955 "jako ústavní lékař je navržen MUDr. Kohoutek, jehož rozsah úvazku určí dodatečně okresní ústav národního zdraví. Prozatím dojíždí do domova nepravidelně. Obyvatelům je umožněno účastnit se organisování života v domově prostřednictvím volených zástupců, kterými jsou důvěrníci (dle jednotlivých úseků), výbor obyvatelů domova a komise (kulturní, hospodářská, provozní). Výbor obyvatel má za úkol iniciativně spolupracovat za pomoci důvěrníků s vedoucím domova na soustavném zvyšování hmotné a kulturní úrovně obyvatel domova" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1752). Tu zpráva konkretizuje společným poslechem rozhlasu, televize, předčítáním knih, filmových představení, organizováním zájmových kroužků, péčí o názornou politickou propagaci (ve významných dnech výzdobou domova), společnými vycházkami, zájezdy do divadla apod. Na provozu Domova důchodců se jeho obyvatelé podíleli prací ("Odklízení staré nepotřebné krytiny, šindelů, úschova nepoškozeného eternitu pro příští stavby hospodářských budov, řezání dřeva, úklid uhlí a jiné práce prováděné obyvateli svědčí o tom, že jsou si vědomi významu dobrého hospodaření ve prospěch ústavní pospolitosti.") i finančně: "Příspěvek obyvatele na zaopatření hradí se z důchodu vypláceného z důchodového zabezpečení tak, že 85% přísluší správě domova, zbývající částka, nejméně však 50 Kč patří i nadále obyvateli jako t. zv. kapesné" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, list 1753).

K této zprávě přijala rada ONV usnesení, že "ukládá odboru pro místní hospodářství, aby pro dosavadního vedoucího domova důchodců v Rábech zajistil náhradní byt." Soudruh Bukač "požádal ústně o zproštění funkce vedoucího domova z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Od 7. října jest ve stavu práce neschopných, nyní v ústavním ošetřování. Dle jeho dosavadní činnosti ve funkci vedoucího domova jest zřejmé, že na tak zodpovědné místo nestačí. V době jeho nepřítomnosti, t. j. ihned po zahájení provozu v domově, bylo nutno pověřit vedení celého provozu pracovnici OSZ s. Štěpánkovou a uvolnit ji z funkce, kterou zastává na odboru. Toto opatření je prozatímní a neudržitelné. Domov, jeho obyvatelé a řádný chod ústavu vyžadují stálé přítomnosti zodpovědného a obětavého vedoucího" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 11 Zápisy rady ONV 10-12/1955, kniha 11, s. 575-576, listy 1753, 1776-1777). Zastupující vedoucí Anna Štěpánková byla 15. 3. 1956 "za všechny práce spojené s řízením Domova důchodců" odměněna částkou 500 Kčs (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, s. 93, list 320). Nový vedoucí Domova důchodců v Rábech Bedřich Břeštovský ve funkci dlouho nevydržel: již 26. 4. 1956 rada ONV projednala jeho žádost o uvolnění z funkce a rozvázání pracovního poměru. "Rada ONV se po projednání usnesla vyhovět této žádosti s tím, aby s. Jiroutová zajistila rozvázání prac. poměru v dohodě a zajistila předložení návrhu na nového vedoucího Domova důchodců" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, s. 132, list 433). Již 3. 5. 1956 rada schválila do této funkce Josefa Zdražila, nar. 17. 10. 1912, bytem Ochoz, okres Chrudim, a to "po seznámení se s kádrovým materiálem na jmenovaného". Tehdy již bylo obsazení funkce projednáno na odboru sociálního zabezpečení rady KNV (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, s. 138, list 475).

Nejnižším úředníkem státu, který měl pravomoci vůči kněžím a řádovým sestrám na území okresu, byl okresní církevní tajemník, jehož "jednou z kvalifikací pro tuto funkci byla pravděpodobně nepříslušnost k jakékoliv církvi, jinak by nemohl býti dostatečně důvěryhodným pro své nadřízené a nezkorumpovatelným ze strany duchovních. Protože režim předpokladádal, že každý příslušník církve je poslušným sluhou kněží a nepřátelského Vatikánu" (viz Beata Kempná: Církevní politika komunistického režimu na severní Moravě v letech 1950-1956. FFUP Olomouc 2013). Ačkoliv již 29. 3. 1956 byl v radě ONV projednán dopis předsedy KNV v Pardubicích ve věci neobsazení funkce církevního tajemníka "s tím, aby toto bylo vyřešeno a funkce co nejdříve obsazena. Rada ONV vzala dopis na vědomí. Věc bude řešena" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, s. 105, list 365), církevní agenda i nadále zůstala odboru pro školství a kulturu (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 18 Zápisy rady ONV 4-7/1958, kniha 18, list 599). A tak řádové sestry v Domově důchodců v Rábech v této době vykonávaly své poslání péče o staré a nemohoucí bytosti v relativním klidu, aniž by se jimi rada ONV nějak zabývala. Přesto, že 21. 5. 1957 přijalo vedení ÚV KSČ nové zásady církevní politiky, přičemž veliký důraz byl kladen na výchovu dětí a mládeže, zejména pak na ateistickou výchovu. Byly započaty procesy s tzv. „reakčními kněžími“ a zároveň se režim zaměřil i na řehole. Již v roce 1958 proběhlo několik procesů s řeholemi „lazaristů“ a „vincentek“, jakožto odplata za jejich kritický postoj vůči ateistické politice (viz Marcela Němcová: Životní příběhy řádových sester pracujících v ústavech sociální péče před rokem 1989. Univerzita Karlova, Praha 2012, s. 19). Vedení pardubického okresu řešilo hlavně zakládání JZD, nábor pracovních sil, nedostatky v zásobování a všezahrnující plánování.

Dle zprávy pro radu ONV dne 23. 2. 1956 provozní náklady Domova důchodců v Rábech tvořily největší část rozpočtu ONV Pardubice v kapitole 28 - sociální zabezpečení. Pro rok 1956 částku 789.000 Kčs včetně investičních výdajů 341.000 Kčs. Z věcných výdajů je rozpočtována největší částka 200.000 Kčs na stravování (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, zpráva s. 8). Následně rada 29. 3. 1956 hodnotila finanční hospodaření za rok 1955, v němž "rozpočtové výdaje za dům odpočinku v Rábech byly v celku čerpány na 83%. Nízké čerpání bylo zaviněno stavebním komunálním podnikem okresu Pardubice, který podle smlouvy se zavázal skončiti úpravu budovy do 31. 8. 1955, avšak termín nedodržel a práce skončil teprve koncem prosince. Tím se také stalo, že provoz v domě odpočinku v Rábech byl zahájen později, než se plánovalo, a to ještě v omezeném měřítku" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 12 Zápisy rady ONV 1-6/1956, kniha 12, zpráva s. 10). K tomu také mnohem později 22. 11. 1956 na jednání rady ONV uvedla soudružka Jiroutová, že "Stavební podnik města Pardubic má ještě dluh na Domově důchodců v Rábech, kde si nechal proplatit práce, které dosud neprovedl" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 13 Zápisy rady ONV 7-12/1956, kniha 13, s. 318, list 983). Další informace k tomu však uvedeny nejsou.

V rekapitulaci finančního hospodaření za uplynulý rok 1956 pro jednání rady ONV 28. 2. 1957 čteme, že "zavedení ústředního topení v domově odpočinku v Rábech si vyžádalo částku 320.000 Kčs a nákup zařízení 29.000 Kčs. Věcné výdaje, zejména nákup potravin pro dům odpočinku v Rábech, byly překročeny o 8.000 Kčs, protože počet chovanců se proti plánu zvýšil o 6. Překročení výdajů je však kryto vyššími souvztažnými příjmy od chovanců za ubytování a stravování" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 14 Zápisy rady ONV 1-5/1957, kniha 14, list 443).

Státní propaganda velké volební frašky roku 1957 slibovala: "Péče o staré občany našeho okresu bude rozšířena tím, že vnitřními úpravami v domově důchodců v Rábech bude zvýšen počet lůžek na 80 a vlastním vybaveným hospodářstvím bude zkvalitněno i stravování" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 14 Zápisy rady ONV 1-5/1957, kniha 14, list 317). Přitom rozpis státního plánu rozvoje na rok 1957 počítal v Rábech pouze se 66 lůžky, s investicemi celkem 39.000 Kčs, z nich se stavebně montážními pracemi za 30.000 Kčs a strojním zařízením za 9.000 Kčs. Pro celkový počet 11 zaměstnanců stanovil mzdový fond 122.000 Kčs včetně částky 18.000 Kčs na posudkového lékaře (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 14 Zápisy rady ONV 1-5/1957, kniha 14, list 669). Zatímco většina lidí "volit" musela, někteří se zúčastnit nesměli. Dne 25. 4. 1957 okresní prokurátor "dr. Jizba upozornil radu ONV, že v okrese je cca 20 lidí, kteří mají trest ztrátu čestných práv občanských a nesmí volit. Jejich seznamy budou předány odboru pro vnitřní věci během tohoto týdne" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 14 Zápisy rady ONV 1-5/1957, kniha 14, s. 118, list 819).

Řádové sestry byly pro ONV levnou pracovní silou za polovinu mzdy (svou práci vnímaly jako řeholi a vykonávaly ji bez ohledu na velikost pracovního úvazku z lásky k Bohu, nikoli pro peníze), jak dokládá rozbor finančního hospodaření za 1. pololetí roku 1957: "Rozpočet mzdových fondů 122.000 Kčs byl vyčerpán na 40% a nebude do konce roku plně využit, protože řádové sestry v domově odpočinku v Rábech pracují na poloviční úvazek. Ušetřená částka bude blokována", schválený dne 15. 8. 1957 (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 15 Zápisy rady ONV 6-9/1957, kniha 15, s. 61-62, listy 1293, 1346-1347). Proto v následujících letech ve směrnici pro přípravu 4. plánovací pětiletky (1966-1970), schválené radou ONV dne 3. 6. 1965, musel být úbytek řádových sester v domovech důchodců nahrazován větším počtem civilních zaměstnanců "v žádoucím poměru 1 : 1,5 až 2 osobám" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 100 Zápisy rady ONV 4-6/1965, kniha 100, s. 137-141, zpráva s. 33).

Na podzim 27. 9. 1957 rada ONV v Pardubicích projednala Plnění volebního programu a místních programových plánů: "Rozšíření Domova důchodců v Rábech na 80 lůžek bude možno uskutečnit v 1. polovině příštího roku" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 15 Zápisy rady ONV 6-9/1957, kniha 15).

A jak hospodaření za celý rok 1957 dopadlo? V podrobném rozboru, který rada ONV projednala a schválila 27. 3. 1958, čteme v kapitole 28 - Sociální zabezpečení mimo jiné: "Na stavební investice byla rozpočtována částka 30.000 Kčs, z níž bylo čerpáno 15.752,55 Kčs v roce 1957 a jako převis do roku 1958 zůstalo 3.456 Kčs. Zbytek zůstal nevyčerpán, neboť práce byly provedeny nižším nákladem, než bylo původně odhadnuto." Na osobní výdaje bylo určeno 5.000 Kč: "Ani tato částka nebyla zcela vyčerpána, neboť případy výplaty kapesného obyvatelům s nízkými důchody nebo bez důchodu se nevyskytly. Odměny za práci obyvatelům byly vyplaceny celkovou částkou 3.095,50 Kčs." Rozpočet na materiálové zásoby byl čerpán na 90%: "Částky na nákup kancelářského a škol. materiálu, paliva a všeobecného materiálu nebyly vyčerpány. Naproti tomu byla nepatrně překročena rozpočtovaná částka na potraviny (o 1.500 Kčs) a částka na nákup prádla a oděvů o 2.800 Kčs. Částka 34.000 Kčs rozpočtována na DKP byla vyčerpána na 44%, neboť n. p. Dřevona Hradec Králové nedodal objednaný nábytek." V položce práce a služby a jiné věcné výdaje byl "rozpočet splněn na 107%. Překročení je kryto úsporou na rozpočtu mater. zásob. Rozpočtovaná částka na pol. 22 - práce a služby v DD 5.000 Kčs byla překročena o 2.800 Kčs, neboť v této částce je zahrnuto půjčovné za filmy, které v době, kdy byl sestavován rozpočet pro rok 1957, ještě nepřicházelo v úvahu. Částka 10.000 Kčs, která byla rozpočtována na údržbu, byla rovněž překročena, a to o 8.800 Kčs, protože v jídelně a příruč. skladu domova bylo nutně třeba vyměnit shnilou podlahu. Naproti tomu nebyla vyčerpána celá částka za el. energii a ušetřeno bylo asi 4.000 Kčs" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 17 Zápisy rady ONV 1-3/1958, kniha 17, list 299).

V podobném duchu se nesou i následující pravidelné čtvrtletně projednávané rozpočty i rozbory hospodaření, z nichž vybíráme jen nejzajímavější informace: v prvním pololetí roku 1958 dle zprávy ze dne 11. 9. 1958 byly za 27.685 Kčs provedeny "běžné opravy a vodovodní přípojka v domově důchodců v Rábech" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 19 Zápisy rady ONV 8-12/1958, kniha 19, list 750), podle zdůvodnění ze dne 23. 10. 1958 "náklady na domov důchodců v Rábech jsou v návrhu na rok 1959 nepatrně zvýšeny, a to zejména na údržbu domova, kde parketové podlahy byly napadeny houbou" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 19 Zápisy rady ONV 8-12/1958, kniha 19, list 855).

Na svém předposledním jednání před reorganizací státní správy rada ONV 30. 5. 1960 potvrdila Josefa Zdražila (1912-1984) vedením Ústavu soc. péče - Domova důchodců v Rábech "na území budoucího okresu Pardubice" (viz SOkA Pardubice, NAD 211 ONV 1954-1960, inv. č. 26 Zápisy rady ONV 4-6/1960, kniha 26, s. 208).

Dnem 1. 7. 1960 se Československá republika (ČSR) změnila na Československou socialistickou republiku (ČSSR) s novým členěním státu - nově vytvořený okres Pardubice byl vytvořen z bývalých okresů Holice, Pardubice a Přelouč a byl začleněn jako jeden z 11 okresů do nově vzniklého Východočeského kraje s KNV v Hradci Králové. A tak se z úřední agendy zrušených ONV v Přelouči a v Holicích na jednání rady pardubického ONV poprvé dostaly rozestavěný Domov důchodců v Přelouči a záměr na vybudování Ústavu pro mentálně postiženou mládež v Holicích, jejichž realizace v následujících letech ovlivnila další osudy Lovčího zámečku v Rábech.

Již 25. 8. 1960 projednala nová rada ONV komplexní rozbor hospodaření na území nového okresu Pardubice za předcházející období 1. pololetí 1960, který je sumářem agendy bývalých okresů Holice, Pardubice a Přelouč, a dokument s dlouhým názvem "Opatření rady ONV k zajištění a sestavení návrhu státního plánu rozvoje a rozpočtu na rok 1961 a organizačního zajištění masově politické práce při projednávání úkolů plánu a rozpočtu na r. 1961 a III. 5LP" (třetího pětiletého plánu). V rozboru hospodaření na s. 33 se píše: "V novém okrese Pardubice jsou 2 domovy důchodců o kapacitě 165 míst. Na celý okres je tento stav velmi neuspokojivý a byl způsoben předáním domova důchodců v Albrechticích na Holicku do okresu Rychnov. Pro zlepšení tohoto stavu je počítáno s výstavbou ústavu pro dospělé v Přelouči o kapacitě 300 míst, která byla započata v tomto roce částkou 1.200 tisíc Kčs." Na s. 7 opatření se ukládá "plán rozvoje sociál. zabezpečení zaměřit na další získání objektů pro účely soc. péče, zejména zaměřit se na vybudování ústavů pro oligofrenní [tzn. mentálně postižené] občany, zvláště mládež" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 73 Zápisy rady ONV 7-8/1960, kniha 73, přílohy k s. 86-93).

Na tyto dokumenty navázal "Návrh státního plánu rozvoje a rozpočtu na rok 1961 v hospodářství řízeném ONV Pardubice", který byl projednán a schválen radou ONV dne 29. 9. 1960. Zmiňuje, že "v investiční výstavbě se v příštím roce počítá s pokračováním výstavby Domova důchodců v Přelouči částkou 3.000 tis. Kčs", a rezervuje pro tento úkol polovinu výrobní kapacity Okresního stavebního podniku ONV Pardubice pro rozestavěné akce z roku 1960. Do plánu tohoto OSP na rok 1961 byly zařazeny také údržbářské (malířské) práce v Ústavu sociální péče Ráby za 15 tisíc Kčs (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 74 Zápisy rady ONV 9-10/1960, kniha 74).

Zpráva pro radu ONV dne 17. 11. 1960 zdůvodňuje nižší čerpání mzdového fondu tím, že "v domově důchodců v Rábech jsou zaměstnány řádové sestry, kterým je stanovena nižší mzda. Protože již v tomto roce mělo dojít k výměně řádových sester za civilní sestry, byl již pro tento rok stanoven plán mzdového fondu vyšší". Velmi nízké čerpání finančních prostředků na investice "je ovlivněna hlavně výstavbou domova důchodců v Přelouči, která byla započata až ve 3. čtvrtletí." Pozemní stavby se však zavázaly, že zajistí uvedení do provozu dle plánu (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 75 Zápisy rady ONV 11-12/1960, kniha 75).

"Na úseku ústavní sociální péče je situace krajně nepříznivá a v současné době nejsme schopni zajistit ústavní zaopatření ani těm nejpotřebnějším", uvádí podrobná zpráva pro radu ONV 29. 12. 1960, a pokračuje: "V okrese Pardubice jsou pouze dva ústavy sociální péče s lůžkovou kapacitou 165 lůžek, z toho ústav sociální péče v Pardubicích slouží pouze pro potřebu samotného města Pardubic a ústav sociální péče v Rábech slouží pro tři býv. okresy Pardubice, Přelouč a Holice. Je samozřejmé, že ústav sociální péče v Rábech, který má 82 lůžek, nemůže umístit všechny žadatele z nového velkého okresu". Následuje srovnání kapacity v okolních okresech a odhad, že ani po dokončení domova v Přelouči v roce 1962 (za celkové náklady na stavbu 7.700 tisíc Kč) nebude dostačující, neboť ústavní péči potřebuje asi 500 osob. "Pokud jde o ústavní péči o děti a mládež duševně vadnou, je situace ještě kritičtější. V okrese není ani jediný ústav tohoto druhu a podle průzkumů provedených v letošním roce je v okrese 84 dětí neschopných vzdělání, dále 18 mongoloidů a 113 dětí s vadným duševním vývojem. V plánu III. 5LP máme zajištěnu výstavbu dvou ústavů a sice ústavu pro oligofrenní děti o kapacitě 180 lůžek s celkovým stavebním nákladem 5.000.000 Kčs a ústavu pro oligofrenní mládež o kapacitě 120 lůžek, stavební náklad 3.500.000 Kčs. Již na příští rok máme v plánu zajištěno 100.000 Kčs na projekty pro tyto ústavy. Splnit úkoly v péči o tyto děti, které jsou prvořadým úkolem soc. zabezpečení ve smyslu vl. nařízení č. 925 z roku 1959 předpokládá, aby OPK zajistila v plánu III. 5LP finanční prostředky na vybudování těchto plánovaných ústavů." V obsáhlé diskusi ke zprávě soudruh František Krejčí "poznamenává, že zpráva měla obsahovat sdělení, jak je k projednávání jednotlivých úseků činnosti soc. zabezpečení přistupováno s hlediska třídního zaměření žadatelů. Sociální zabezpečení dovedou dobře využívat lidé, kteří s hlediska třídního původu nejsou současnému společenskému řádu nakloněni" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 75 Zápisy rady ONV 11-12/1960, kniha 75, s. 295).

V "Komplexním rozboru za hospodářství řízené národními výbory za rok 1960", který rada ONV projednala a schválila 14. 3. 1961, se mimo jiné píše: "ONV Pardubice spravuje pouze jeden ústav sociální péče pro dospělé. Jest to domov důchodců v Rábech. Ústav má kapacitu 83 lůžek a pro potřebu nového okresu naprosto nedostačuje. Jedno lůžko v tomto ústavě připadá na 147 důchodců a na př. v sousedním okrese Ústí nad Orlicí, který má 7 ústavů s kapacitou 479 lůžek a jedno lůžko připadá na 30 důchodců v okrese. V r. 1960 bylo odboru sociálního zabezpečení podáno celkem 105 žádostí o umístění v domově důchodců a ještě 6 žádostí bylo nevyřízeno z roku 1959, měl tedy odbor za úkol umístit 111 žadatelů. Naproti tomu zemřelo v Rábech pouze 13 obyvatel a 6 jich odešlo do jiných ústavů, na psychiatrii a pod., takže do Rábů bylo možno umístit pouze 19 žadatelů. Situace je skutečně kritická, protože není možno poskytnout ústavní péči ani těm nejpotřebnějším osamělým občanům. V sousedních okresech se nám podaří občas umístit některého ze žadatelů, ale jde jen o ojedinělé případy. K 31. 12. 1960 bylo celkem 66 nevyřízených žádostí o umístění. Počet osob, které potřebují ústavní péči odhadujeme v rámci okresu asi na 300. O obyvatele domova důchodců v Rábech pečuje celkem 13 zaměstnanců. Z toho je 9 řádových sester, z  nichž 4 jsou na poloviční úvazek, takže počet zaměstnanců přepočtený na plný úvazek činí 11 zaměstnanců. Péče o hmotné zaopatření obyvatel je na dobré úrovni. Jídlo se podává 4 x denně. Stravovací jednotka je stanovena částkou 9,64 Kčs na osobu a den a dosažená stravovací jednotka v r. 1960 činila 9,69 Kčs, t. j. náklady na stravování byly překročeny o 1.502,24 Kčs. Náklady na lůžko a den činí na 1 obyvatele 14 Kčs. Plánované náklady na provoz ústavu v roce 1960 (bez MF) 428.000 Kčs. Vyčerpáno bylo 410.000 Kčs. Dosažená úspora 18.000 Kčs. Úspory bylo dosaženo jednak tím, že Stavební podnik neprovedl malování ložnic, jednak úsporou na palivu" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 77 Zápisy rady ONV 2-3/1961, kniha 77, zpráva s. 77-78). Ačkoliv konkrétní informace o situaci v Rábech jsou zajímavé a některé lze ověřit zápisy z Domovní knihy (viz SOkA Pardubice, NAD 321 MNV Ráby 1945-1990, inv. č. 22 Domovní kniha 1953-1970, kniha 22), v argumentaci o výsledcích činnosti odboru a na podporu záměru výstavby nového Domova důchodců úředníci evidentně "žongolovali" s čísly dle potřeby buď za organizace přímo řízené ONV či z území celého okresu (tedy i v gesci jiných organizací). Nevysvětlen zůstal také rozpor počtu osob potřebujících ústavní péči: ve zprávě z 29. 12. 1960 jich odhadují 500, o dva a půl měsíce později sice jenom 300, za to přidali apel na city. "V r. 1960 bylo započato se stavbou nového domova důchodců v Přelouči o kapacitě 320 lůžek s celkovým nákladem 7.439.000 Kčs. V roce 1960 mělo býti prostavěno 1.200.000 Kčs, ale bylo prostavěno pouze 117.000 Kčs. Rovněž v roce 1961 se měla prostavět částka 4.000.000 Kčs, ale bylo převzato jen 1.000.000 Kčs. Tím se dokončení stavby a uvedení do provozu prodlužuje. Protože situace v umisťování je skutečně kritická a v r. 1960 řada starých lidí zemřela doma bez pomoci, bude třeba stavbu urychlit". Zatímco s další prioritou sociálního odboru ONV se komplexní rozbor vypořádal velmi stručně ("Ústavy pro děti a mládež v okrese zatím nejsou, ačkoliv i na tomto úseku je velmi tíživá situace v umisťování. K 31. 12. 1960 měl odbor 40 nevyřízených žádostí o umístění dětí duševně vadných a 2 žádosti tělesně vadných dětí."), v obsáhlé diskusi ke zprávě se členové rady ONV zabývali otázkou, zda lze výstavbu Domova důchodců urychlit, když plány práce dodavatelů staveb na rok 1961 již byly schváleny krajskými orgány a tedy těžko může dojít ke změnám (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 77 Zápisy rady ONV 2-3/1961, kniha 77, s. 113-120, zpráva s. 78-79).

O měsíc později 20. 4. 1961 rada ONV projednala a odsouhlasila "Teze pro V. zasedání ONV Pardubice dne 2. 6. 1961", kde jsou výše uvedené informace komunistickou propagandou přeformulovány pozitivně pro nejširší veřejnost: "Ústava čs. socialistické republiky zaručuje všem občanům nejen právo na práci a vzdělání, ale také na zaopatření ve stáří, nemoci a invaliditě. Sociální zabezpečení v naší republice je neoddělitelnou součástí celé naší politiky, která je určována směrnicemi strany a vlády. Naše sociální zabezpečení patří na nejpřednější místo na světě. [...] V našem okrese jsou v provozu dva ústavy sociální péče a to v Pardubicích a v Rábech s celkovou kapacitou 170 lůžek, která v současné době je naprosto nevyhovující. Proto bylo přistoupeno k vybudování nového ústavu - domova důchodců v Přelouči s kapacitou 318 lůžek, který má být uveden do provozu v roce 1962. V plánu III. pětiletky je zahrnuta výstavba dvou ústavů pro defektní mládež, která jistě pomůže odstranit velmi tíživou situaci v umísťování dětí s vrozenými tělesnými nebo duševními vadami" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 78 Zápisy rady ONV 4-5/1961, kniha 78, s. 195, zpráva s. 8-9).

Ve zprávě o komplexním rozboru hospodaření za první čtvrtletí roku 1961, kterou rada ONV projednala 18. 5. 1961, se neplnění rozpočtu nákladů na stavbu domova důchodců v Přelouči (prostavěno pouze 123 tisíc Kčs z plánovaných 2.500 tisíc Kčs) zdůvodňuje "nedostatkem potřebného materiálu a nedostatkem pracovníků" a v provozu Domova důchodců v Rábech tím, že "domov měl zásobu potravin z minulého roku a faktury za větší nákupy byly splatné až ve 2. čtvrtletí. Stejně tak větší údržba (malování) bude provedena až v letních měsících" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 78 Zápisy rady ONV 4-5/1961, kniha 78, s. 235, zpráva s. 28-29).

Následně dne 15. 6. 1961 projednala rada ONV zprávu o výsledku prověrky investiční výstavby a potřeby stavební kapacity ve třetí pětiletce, která koriguje výše uvedené informace ze zprávy pro radu ONV 29. 12. 1960 a z plánu vyřadila několik záměrů, na prvním místě výstavbu domova pro mentálně postižené děti v Pardubicích: "Ve III. 5LP měly být v okrese vybudovány dva domovy. Považujeme za účelnější soustředit prostředky, které nepostačovaly na dokončení obou domovů, a uvést do provozu pouze domov pro oligofrenní dorost v Holicích. [...] Při prověrce bylo přihlíženo i k požadavkům efektivnosti výstavby cestou budování společných zařízení. Jmenovitě bylo rozhodnuto vybudovat společný energetický zdroj pro Domov důchodců a polikliniku v Přelouči a dále pro chemickou čistírnu a prádelnu v Pardubicích". V oblasti sociální péče "objem výstavby plánovaný ve III. 5LP zůstává nezměněn. Je zajišťován skluz na Domově důchodců v Přelouči v souvislosti se změnou koncepce výstavby domova pro oligofrenní dorost" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 79 Zápisy rady ONV 6-7/1961, kniha 79, s. 287, zpráva s. 2-3, 5).

Známé argumenty pro urychlení výstavby Domova důchodců v Přelouči, na nějž chyběl materiál i pracovní síly stavbařů, s odkazem na nedostatečnou kapacitu Domova důchodců v Rábech a pro vybudování nového ústavu pro mentálně postiženou mládež v Holicích byly připomínány radě ONV ve všech následujících zprávách o plnění úkolů na úseku sociálního zabezpečení, jako např. dne 28. 6. 1961 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 79 Zápisy rady ONV 6-7/1961, kniha 79, s. 327-329), ve čtvrtletních, pololetních i ročních plánech např. 27. 7. 1961 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 79 Zápisy rady ONV 6-7/1961, kniha 79, s. 370, zpráva s. 20) nebo 22. 2. 1962 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 83 Zápisy rady ONV 1-2/1962, kniha 83) a ve čtvrtletních, pololetních i celoročních rozborech hospodaření okresu Pardubice, např. 10. 8. 1961 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 80 Zápisy rady ONV 8-9/1961, kniha 80), dne 16. 11. 1961 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 81 Zápisy rady ONV 10-11/1961, kniha 81, s. 484) a dne 22. 3. 1962, kdy soudruh vedoucí odboru soc. zabezpečení Vančura "uvádí jako nejvážnější problém  úseku soc. zabezpečení nemožnost zabezpečení materiálu na stavbu Domova důchodců v Přelouči, zejména některých speciálních druhů. Žádá přítomného zástupce VčKNV, zda není možná pomoc" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 83 Zápisy rady ONV 1-2/1962, kniha 83, s. 119 a 129, zpráva s. 23).

Dne 19. 10. 1961 se Odbor sociálního zabezpečení ONV obrátil na radu ONV "se žádostí o pomoc, resp. zásah u Závodů potravinářských a chladících strojů v Pardubicích. Zdejší odbor ONV staví domov důchodců v Přelouči o kapacitě 320 lůžek. Podle projektu má bý v ústavě lůžkový výtah pro 500 kg zatížení, osobní výtah pro 4 osoby na 350 kg a 3 malé nákladní výtahy (potraviny, jídlo, popel). Výtahy byly nárokovány generálním dodavatelem t. j. Pozemními stavbami u Závodů potravinářských a chladících strojů Pardubice - výtahy Praha-Libeň. Při dnešním kontrolním dnu v Přelouči bylo zást. Pozemních staveb oznámeno, že tento podnik odmítl dodat výtahy v r. 1962 z kapacitních důvodů. Intervence, které byly provedeny jak v Praze, tak i v Závodech potrav. strojů v Pardubicích, byly bezvýsledné. Domov důchodců v Přelouči má být dán do provozu v červenci 1962 a protože v něm bude oddělení pro 100 trvale ležících, bude nemožné dát jej do provozu bez výtahů. Situace v umísťování do domovů důchodců je velmi kritická, v okrese Pardubice je pouze jeden ústav, zatím co jiné okresy jich mají několik. Spoléháme jedině na domov důchodců v Přelouči, který odstraní nedostatek lůžek, abychom nemuseli doslova čekat, až někdo v Rábech umře, abychom na jeho místo mohli umístit někoho z desítek nevyřízených žadatelů. Obracíme se proto na radu ONV se žádostí o provedení zásahu u Závodů potravinářských strojů v Pardubicích, případně i přes OV KSČ." Rada ONV po projednání žádosti uložila předsedovi ONV obrátit se dopisem jménem rady na ZPSCH, aby zajistil dle hospodářské smlouvy dodání výtahů (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 81 Zápisy rady ONV 10-11/1961, kniha 81, s. 484). Tak (ne)fungovalo centrálně plánované hospodářství...

Klíčové rozhodnutí přijala rada ONV dne 5. 4. 1962, když soudruh František Voříšek předložil "návrh na řešení umístění defektních dětí v r. 1963 po převedení důchodců z Rábů do nového domova v Přelouči". Usnesení č. 57 uložilo zpracovat dopis radě VčKNV v Hradci Králové, v němž by byl odůvodněn požadavek změnit Domov důchodců v Rábech (po dokončení výstavby Domova důchodců v Přelouči) na ústav pro oligofrenní děti (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 84 Zápisy rady ONV 3-4/1962, kniha 84, s. 169-170).

These referátu na XI. zasedání ONV v Pardubicích dne 24. 5. 1962, které rada ONV projednala a schválila 19. 4. 1962, zmiňují celkové náklady na výstavbu nového domova důchodců v Přelouči ve výši 8.106.000 Kčs a předpokládané uvedení do provozu v roce 1963 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 84 Zápisy rady ONV 3-4/1962, kniha 84, s. 176).

Zcela výjimečný nápad na využití Lovčího zámečku v Rábech (1882) zazněl v diskusi na radě ONV ke "Zprávě o plnění úkolů na úseku obchodu za I. čtvrtletí roku 1962 a perspektivní plán rozvoje obchodní sítě" dne 3. 5. 1962: Náměstek předsedy ONV soudruh František  Vrátil "hovoří k cestovnímu ruchu. Doporučuje, aby komise pro obchod spolu s komisí sociální uvažovala do budoucna o využití Domova důchodců v Rábech ke zřízení výletního místa" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 85 Zápisy rady ONV 5-6/1962, kniha 85, s. 217). Na tento nápad, kterému nijak "nenahrála" přednesená zpráva (nezmiňuje ani Kunětickou horu), ale tehdy nikdo z přítomných nereagoval. Jako výletní místo zvláště pro rodiny s dětmi pod názvem Perníková chaloupka se Lovčí zámeček začal profilovat až v roce 2004.

Ačkoliv ve "Zprávě o výsledcích rozboru hospodaření okresu Pardubice za I. pololetí 1962", kterou rada ONV projednala 9. 8. 1962, je popsán tristní stav výstavby domova důchodců v Přelouči (se závěrem "Termín uvedení do provozu nelze zatím určit."), v dalším bodu tohoto jednání s názvem "Návrh politicko - hospodářských opatření ONV pro sestavení plánu rozvoje a rozpočtu okresu Pardubice pro rok 1963" rada ONV uložila "zajistit, aby počátkem příštího roku byl uveden do provozu domov důchodců v Přelouči v celkové kapacitě 300 míst,  po dokončení výstavby Domova důchodců v Přelouči zajistit přemístění důchodců z Rábů do Přelouče a v uvolněném objektu v Rábech zřídit na přechodnou dobu domov pro oligofrenní mládež, a v roce 1963 zajistit projekční připravenost a vytvořit podmínky pro zahájení výstavby nového domova pro oligofrenní mládež v Holicích v roce 1964" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 87 Zápisy rady ONV 8/1962, kniha 87, s. 413 a další, zpráva s. 14).

Nově stanovený termín dokončení Domova důchodců v Přelouči již za půl roku byl od počátku nepochybně nereálný, když zpráva k tomuto rozhodnutí rady ONV uvádí, že "požadavky odboru na vybavení novostavby domova důchodců byly dodavateli velmi kráceny, např. u nábytku (kdy na příklad na 120 objednaných křesel bylo dodáno 12), u textilií, nádobí a dalších předmětů. Dále ta okolnost, že nejsou vhodné skladovací prostory, takže dodávky některých předmětů, např. peřin a polštářů, jsme museli odříci a budou snad dodány ve II. pol., pokud budeme mít pro ně vhodné sklady. Dodávka některých předmětů je zajištěna hospodářskými smlouvami až na IV. čtvrtletí. [...] V posledním měsíci byly odvolány některé pracovní čety a není podlahová krytina. Z těchto důvodů nemůže být dokončena ani část místností, kde by se daly skladovat předměty pro vybavení ústavu" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 87 Zápisy rady ONV 8/1962, kniha 87, s. 413 a další, zpráva s. 37).

Nebyl splněn ani další termín 30. 9. 1963 návrhu státního plánu rozvoje a rozpočtu na rok 1963, který projednala a schválila rada ONV dne 18. 10. 1962: "v souvislosti s oddálením zahájení výstavby domova pro oligofrenní mládež v Holicích a s uvedením do provozu domova důchodců v Přelouči zajistit dočasné umístění 40 vadných dětí v domově v Rábech"  (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 88 Zápisy rady ONV 9-10/1962, kniha 88, s. 593).

Dle přehledu usnesení rady VčKNV v zápisu z jednání rady ONV Pardubice dne 17. 1. 1963 rada VčKNV v Hradci Králové na svém zasedání 7. 1. 1963 přijala usnesení č. 5 "Provádění soc. politiky ve VČ kraji, péče o invalidy, defektní mládež a osoby se změněnou pracovní schopností a staré občany", které údajně projednala rada ONV v Pardubicích na aktuálně probíhající schůzi 17. 1. 1963 a schválila k němu usnesení č. 11 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 90 Zápisy rady ONV 1-2/1963, kniha 90, s. 37). Z tohoto usnesení a ze zápisu diskuse k připojené zprávě je evidentní, že projednávaný bod se týkal jiného usnesení rady VčKNV č. 334 z července 1962 a že se "defektní" či "oligofrenní" (mentálně postiženou) mládeží vůbec nezabýval (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 90 Zápisy rady ONV 1-2/1963, kniha 90, s. 25-27). Přesto i při jednání rady ONV dne 14. 3. 1963 bylo usnesení rady VčKNV č. 5 ze 7. 1. 1963 považováno za splněné usnesením rady ONV č. 11 ze dne 17. 1. 1963 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 91 Zápisy rady ONV 3-4/1963, kniha 91, DOPLNIT!!!).

Ke změně Domova důchodců v Rábech na dočasný ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež předložil 18. 7. 1963 odbor sociálního zabezpečení radě ONV zprávu, ve které vedoucí odboru odmítl návrh komise VčKNV na trvalé umístění tohoto ústavu v Rábech, a doporučil prozatímní řešení tak, jak zní usnesení rady ONV z 5. 4. 1962. Rada vzala zprávu na vědomí a své dřívější rozhodnutí potvrdila (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 92 Zápisy rady ONV 5-7/1963, kniha 92, s. 284-285).

"Na úseku sociálního zabezpečení se nepodařilo především zajistit uvedení do provozu Domova důchodců v Přelouči ani v roce 1963. To mělo za následek i neprovedení přestavby Domova důchodců v Rábech na provizorní ústav pro oligofrenní dorost. Tento úkol zůstal na rok 1964", se píše ve "Zprávě o komplexním ekonomickém rozboru hospodaření okresu Pardubice za rok 1963", kterou projednala a schválila rada ONV 13. 3. 1964 (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 95 Zápisy rady ONV 1-3/1964, kniha 95, s. 70-74, zpráva s. 9).

Proto kapitolu o Domově důchodců v Lovčím zámečku z roku 1882 může uzavřít až citace ze "Zprávy o komplexním ekonomickém rozboru hospodaření okresu Pardubice za 1. čtvrtletí 1964", kterou rada ONV projednala a odsouhlasila 7. 5. 1964: "V úseku sociálního zabezpečení nastalo zlepšení situace v umísťování důchodců v novém ústavu sociální péče pro dospělé v Přelouči od 1. 2. 1964. V současné době je přijato asi 170 důchodců. Další budou přijímáni postupně do celkové kapacity ústavu 314 míst. Z Rábů byli již všichni důchodci přestěhováni do Přelouče a ústav se připravuje na provedení generální opravy a k pozdějšímu nastěhování vadných dětí" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 96 Zápisy rady ONV 4-6/1964, kniha 96, s. 122-125, zpráva s 13). Je zajímavé, že zpráva nezmiňuje řádové sestry, které v Rábech zůstaly i nadále a jejichž počet v následujícím období výrazně narůstal. Podle zprávy pro radu ONV dne 26. 2. 1965 nebyl Domov důchodců v Přelouči uveden do provozu 1. 2. 1964, jak naznačuje výše citovaná zpráva ze 7. 5. 1964, ale až 4. 3. 1964 a byl "postupně obsazován. Protože byl nedostatek žadatelů z vlastního okresu, byli přijati i žadatelé z cizích okresů" (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 99 Zápisy rady ONV 1-3/1965, kniha 99, s. 52-55, zpráva s. 21). Zatímco v době výstavby úředníci argumentovali množstvím žádostí a nedostatečnou kapacitou, po dokončení jim naopak chyběli zájemci o umístění.

Dle ubytovací knihy se přestěhování seniorů z Lovčího zámečku v Rábech do Přelouče uskutečnilo ve třech termínech: dne 5. 3. 1964 prvních 35 osob, o týden později 12. 3. 1964 je následovalo 29 seniorů a posledních 14 důchodců se přestěhovalo 18. 3. 1964 (celkem 78 osob). V Rábech zůstalo 13 řádových sester s knězem Václavem Havránkem a k nim dne 12. 5. 1964 přibyla skupina 12 mentálně postižených klientů z ÚSP ve Slatiňanech - nikoliv na dobu přechodnou, ale na celých 36 let až do roku 2000, neboť na nový ústav pro oligofrenní (mentálně postiženou) mládež v Holicích byl 15. 11. 1962 sice schválen investiční záměr ve výši 7.501.000 Kčs (viz SOkA Pardubice, NAD 1152 ONV Pardubice 1960-1990, inv. č. 89 Zápisy rady ONV 11-12/1962, kniha 89, s. 684), avšak ten byl následně zrušen.

Luděk Šorm